Vyberte si jazyk
Španělské předsednictví, které je na půli cesty, probíhá klidně, nenápadně a ne bez určitého zklamání. Vláda José Luise Rodrígueze Zapatera zkoušela štěstí s Barackem Obamou a jeho účastí na plánovaném květnovém bilaterální summitu EU-USA, ale americký prezident do Evropy nakonec nezavítá, spíše z důvodů vnitropolitických, než že by prostě a jednoduše zavrhoval Unii. Stejně tak se počátkem března nedostavila na summit s Marokem šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová, aby tam podpořila jednu z největších výzev španělského předsednictví. Očividně tedy zbývá už pouze jedno důležité setkání, summit s Latinskou Amerikou plánovaný na červen, a pak poněkud odlehčené setkání Unie pro Středomoří (UPM), jehož výsledky jsou nejisté vzhledem ke konfliktu na Středním Východě, který proces neustále blokuje.
Španělsko si vysloužilo roli pokusného králíka, když se předsednictví ujalo těsně po zavedení reforem definovaných Lisabonskou smlouvou a uvedení na nové institucionální posty Hermana Van Rompuye a Catherine Ashtonové, hledajících své místo v čele Evropy. Přitom se toto předsednictví zdálo být pro Zapatera skvělou příležitostí, jak posílit stále nevýraznou akceschopnost Evropy na mezinárodní scéně. Rozsah hospodářské krize v zemi nicméně nedává Španělsku ideální zázemí k tomu, aby kázalo Evropě. Vysoká míra nezaměstnanosti a skutečnost, že Španělsko je podle statistik jedinou zemí eurozóny v recesi, nejsou pro evropské partnery dobrou vizitkou. Vzhledem ke stávajícím poměrům a silné konkurenci potřebuje Evropa výraznou autoritu. Zapatero však zvolil diskrétnost a upřednostnil vnitrostátní problémy.
Španělsko je označováno za jednoho ze „špatných žáků“ krizí postižené Evropy, kde jakmile je třeba sáhnout do peněženky, přestane být solidarita samozřejmostí, jak o tom svědčí urputná vyjednávání o záchraně Řecka, které se ocitlo na pokraji finančního bankrotu. A to i přesto, že madridská vláda nepřestává opakovat, že Španělsko je na míle vzdáleno situaci v Řecku. Právě nyní však může Zapatero, neboť je to v jeho vlastním zájmu, sehrát rozhodující úlohu a přimět Evropu, aby se dohodla a poskytla pomoc zemím, které se potýkají s problémy. Sergio Cebrián
