Řecký tanec sirtaki na festivalu v australském Melbourne, 18. července 2004.

Řecký exodus do Austrálie

Pro mladé Evropany z krizí postižených států se vzkvétající Austrálie stala novou zemí zaslíbenou plnou příležitostí. Platí to zejména pro nejmladší generaci řeckých vysokoškoláků, kteří se připojují k největší řecké krajanské komunitě na světě.

Zveřejněno dne 22 prosince 2011 v 16:17
Řecký tanec sirtaki na festivalu v australském Melbourne, 18. července 2004.

Už několik měsíců zástupy převážně mladých mužů a žen, kteří právě vystoupili z letadla z Řecka, klepou na dveře velké budovy v ulici Lonsdale v srdci Melbourne. Činžák ze čtyřicátých let je ústředím největší australské řecké komunity.

Je to pohled, který připomíná dobu velké zlaté horečky na přelomu 20. století, kdy lidé cestovali na druhý konec světa za vidinou lepšího života. Ale na rozdíl od Řeků dřívějších dob jsou tito noví emigranti podstatně kvalifikovanější, s diplomy těžce vydobytými v některém z nejnáročnějších oborů.

„Jsou to absolventi vysokých škol, inženýři, architekti, mechanici, učitelé, bankéři, kteří udělají cokoli, aby dostali práci,“ říká právník a prezident komunity Bill Papastergiades. „Je to zoufalá situace. Jsme všichni zděšeni. Často se tu zjeví jen s batohem. Jejich příběhy jsou srdcervoucí a s každým letadlem jich přichází stále více,“ řekl Guardianu během telefonického rozhovoru.

Tento exodus je jen jednou z částí velkého lidského dramatu, který se odehrává v Řecku, kde evropská dluhová krize začala. Představení komunity v Melbourne říkají, že jsou od června zahlceni tisíci dopisů, e-mailů a telefonátů od Řeků, kteří se zoufale snaží přistěhovat do země, která, chráněna od globálních turbulencí na trhu, je nyní považována za místo jedinečných možností.

Newsletter v češtině

Lidé nechtějí, aby jejich děti vyrůstali v Řecku

Jen letos se do Austrálie přistěhovalo 2 500 řeckých občanů, ale úředníci v Aténách tvrdí, že dalších 40 000 „vyjádřilo zájem“ o zahájení náročného procesu, který imigraci do Austrálie provází. „Pracovní veletrh“ s nabídkou osmi set pozic, pořádaný v říjnu australskou vládou v řeckém hlavním městě, přilákalo okolo 13 000 uchazečů.

Vzhledem k tomu, že se Řecko připravuje na pátý rok recese, že nezaměstnanost dosahuje rekordních 18 % a bezprecedentních 42,5 % mladých Řeků je bez práce, dá se jen očekávat, že odliv mozků bude nadále růst. Jen pro srovnání: australské hospodářství vzroste v roce 2012 podle odhadů o 4 %.

„Lidé často říkají, že prostě nechtějí, aby jejich děti vyrůstaly tam,“ říká Papastergiades. „Nedávno mi zavolal řecký instalatér, který se mi svěřil, že už osm měsíců nenašel práci, musí živit tři děti, a který byl tak zoufalý, že pomýšlel na sebevraždu.“

Tessie Spiliotiová patří mezi ty, kdo se do Austrálie již přestěhovali. „Nikde na světě to není jako v Řecku. Chybí mi tamější přátelé, každý den,“ řekla Spiliotiová, která vyrostla v Austrálii, než se před sedmadvaceti lety usadila v Aténách. „Ale Austrálie je pozitivní země. Je to země hojnosti, panuje tu pocit nadbytku a příležitostí,“ říká nadšeně. „To v Řecku zcela chybí. Lidi jsou tam vyděšení, atmosféra je tam špatná, psychika země je špatná, člověk má skoro pocit života v obklíčení. Nikdy jsem si nemyslela, že bych odjela, ale vzhledem ke stresu z každodenního boje o přežití jsem věděla, že by bylo velice těžké se tam nějak dále rozvíjet.“

Mladá generace míří i do Ruska, Číny a Íránu

Očekává se, že v důsledku velké hospodářské krize v Řecku budou ztraceny dvě generace. Tato nová diaspora, říkají odborníci, bude téměř jistě sestávat z mladých vzdělaných Řeků, kteří sice ovládají několik jazyků, ale již nejsou schopni přežívat v zemi, jejíž ekonomika zažívá volný pád, částečně kvůli palčivým úsporným opatřením, které bylo Řecko přinuceno přijmout výměnou za finanční výpomoc.

Nedávná studie univerzity v Soluni ukázala, že drtivá většina Řeků si nyní raději hledá práci v zahraničí a mladá generace míří do zemí tak rozmanitých jako Rusko, Čína nebo Írán.

Většina z dotazovaných se ani nepokouší hledat si práci doma, protože nevidí žádnou budoucnost v ekonomice, která bude muset po nejméně po celé příští desetiletí snášet přísné utahování opasků.

Řekové z předchozích imigračních vln se děsí dalšího přílivu krajanů

Řekové, které chudoba a válka přinutily přistěhovat se do Austrálie v padesátých a šedesátých letech minulého století, se nyní děsí dalšího přílivu imigrantů. Po mnoho let se vlády v Athénách dívaly na tuto diasporu skrze prsty a dokonce odmítaly těmto etnickým Řekům žijícím v zahraničí udělit volební právo, a to i v místech jako Melbourne, kde prosperující řecká komunita čítá asi 300 000 lidí. Když teď sledují, jak talentovaní mladí lidé z jejich domoviny hromadně přijíždějí a většina z nich je ochotna dělat i ty nejpodřadnější práce, jen aby vyšli, je to pro ně drsné procitnutí.

„Mnozí přišli o své sny,“ říká osmačtyřicetiletá Litsa Georgiouová, která se v loňském roce přistěhovala do Sydney s manželem a malou dcerkou z Atén. „Komunita je v šoku.“

„Mnozí doufali, že se budou moci vrátit zpět do Řecka... místo toho každý den slyšíte příběh někoho, kdo absolvoval ten dvaadvacetihodinový let, aby se tu usadil. Pomyšlení, že potrvá deset let než se Řecko vůbec začne zotavovat, je hrozné.“

Krize eurozóny

Exodus z Irska, Portugalska a Řecka pokračuje

V úvodu nové série článků o emigraci během krize píše deník The Guardian:

„Evropská unie od svého počátku poskytovala azyl těm, kdo hledali útočiště před válkou, pronásledováním a chudobou v jiných částech světa. V době, kdy však EU sama čelí tomu, co Angela Merkelová nazvala její nejtěžší hodinou od druhé světové války, se role zdá se obrátily. Kontinent opouští nová vlna emigrantů. A pokud se dluhová krize bude dále zhoršovat, hrozí, že se z ní stane tsunami.“

Nejhůře postiženými jsou Irsko, Řecko a Portugalsko, které v posledních dvou letech všechny zažily záchranné plány EU-MMF i drakonická úsporná opatření.

„V Irsku, kde je 14, 5 % populace bez práce, míra emigrace stoupá už od roku 2008, když padla banka Lehman Brothers a irský trh s nemovitostmi zkolaboval. Podle statistického úřadu během dvanáctiměsíčního období do letošního dubna ze země odjelo 40 200 držitelů irského pasu, v předešlém roce to bylo 27 700.“

Nejméně 10000 Portugalců emigrovalo do bývalých portugalských kolonií Angoly, Mosambiku a Brazílie. Podle údajů brazilské vlády se počet Portugalců v zemi vyšplhal z 276 000 v roce 2010 na téměř 330 000.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma