Vyberte si jazyk
Účastníci tendru o stavbu nových bloků Temelína se tváří, že jde výhradně o byznys. Politika je nezajímá; nebo jen okrajově. "Čím méně bude politických zásahů, čím méně lobbingu, tím lépe pro přijetí rozhodnutí," říká viceprezident ruské společnosti Rosatom Kirill Komarov. Že se "nehraje na politické šachovnici", zdůrazňovala i francouzská Areva a podobně mluví i Američané: "Snažíme se jen zajistit, aby byly těm, kdo rozhodují, k dispozici úplné a korektní informace," řekl i viceprezident Westinghouse Mike Kirst.
Realita je ale pestřejší. Dostavba Temelína je strategickou zakázkou za osm až 12 miliard eur (minimálně 220 miliard korun). A tomu odpovídá zájem jmenovaných firem, ale i vrcholných politiků USA, Ruska a Francie.
To, že je Temelín velké téma přesahující účetní uzávěrky firem, potvrzuje i zpráva české kontrarozvědky BIS za loňský rok. Mezi zájmy ruských zpravodajských služeb dominovala ekonomická témata : "energetika, včetně tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín". Ruské zpravodajské důstojníky bylo možné potkat "na různých společenských akcích, kde se snažili utužovat staré kontakty a poznávat nové".
O aktivitách amerických či snad francouzských tajných služeb se ve zprávě BIS pochopitelně nepíše nic. Vzhledem k bezproblémovým diplomatickým vztahům může americká a francouzská strana získat řadu informací oficiální cestou snadněji než Rusové. (Francouzská Areva byla 5. října z tendru vyřazena, protože podle ČEZ nesplnila jeho požadavky, pozn. red.)
Podpora z ambasády, i od vlády
Všechny strany ovšem shodně zapojují lobbisty, P.R. agentury i kontakty v politice a byznysu. Lobbing sahá i do nejvyšších pater politiky. "Westinghouse dostane tak velkou podporu, jak to bude možné, a to nejen z americké ambasády, ale od celé americké vlády," nepopírá angažmá americký velvyslanec v Praze Norman Eisen. Podobně se k temelínskému tendru stavěl i jeho ruský kolega Sergej Kiselev a francouzský velvyslanec Pierre Lévy.
Za hlavní hráče v souboji o Temelín jsou považovány především Spojené státy a Rusko. Český ohled na energetickou bezpečnost však znevýhodňuje nabídku Rosatomu. Hlavním argumentem je, že s ohledem na kvůli závislosti na dodávkách ruské ropy a plynu by nemělo nový významný energetický zdroj stavět právě Rusko. Viceprezident Rosatomu Kirill Komarov obavy považuje za odtržené od reality. "Nechápu souvislost s energetickou bezpečností, když je plně v rukou zákazníka, určit si, kdo bude dodavatelem paliva," zdůrazňuje.
Radar byl politický, ale Temelín?
Především byznys vidí analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Jakub Kulhánek. "Ruští diplomaté mi potvrdili, že v geopolitickém hledáčku Ruska jsme byli zejména kvůli záměru postavit u nás americký radar. Temelín je něco jiného. Posílení politického vlivu může sice hrát roli, ale převážně jde o byznys a vidinu zisku," říká Kulhánek.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle něho v zahraniční politice snaží tlačit hlavně na ekonomizaci vztahů. Pokud by se Rusku podařilo zakázku získat, pro Rosatom by to byla velká reklama, díky níž by se mohl snáze ucházet o další zakázky ve světě. "Součástí ruské energetické strategie je, aby se Rosatom stal po Gazpromu dalším klenotem, který by konkuroval západním firmám," podotýká Kulhánek. Otázkou zisku, prestiže a cestou k novým zakázkám ve střední Evropě je Temelín ale i pro Američany.
Politika je ve hře
Poslední slovo při vyhlášení vítěze tendru bude mít vláda. Ta nikoho veřejně neupřednostňuje. Temelín se však objevuje mezi možnými důvody, proč český prezident Václav Klaus v poslední době vytrvale vrací zpět do sněmovny vládní zákony. Díky jeho vlivu na část poslanců ODS nelze vyloučit pád vlády. Nový premiér by pak při rozhodování o vítězi hrál významnou roli. Koho by Klaus rád viděl jako dodavatele nových bloků Temelína se dá snadno odvodit. Zatímco ostatní vrcholní politici oficiálně zachovávají neutralitu, prezident se už několikrát pochvalně vyjádřil o ruské nabídce.
Už v roce 2009 při návštěvě Ruska prohlásil, že "je dobře, že se významná ruská firma snaží podílet na pokračování jaderné energetiky v Česku". Při loňském jednání s tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem řekl, že Rusové zatím nabízejí relativně nejvyšší podíl možnosti účasti českých firem na subdodávkách.
"Definitivní nabídky nebyly předloženy, jen říkám, jak to vidím dnes," konstatoval tehdy Klaus, který je považován za dobrého přítele Ruska. Ropná společnost Lukoil například sponzorovala ruské vydání Klausovy knihy "Modrá, nikoliv zelená planeta". Klaus by navíc jako svého nástupce v prezidentské funkci rád viděl Miloše Zemana (s rusofilním lobbistou Miroslavem Šloufem v zádech), jehož prezidentskou kampaň zčásti financuje jiný ruský energetický obr - Gazprom.
Energetika
Vzpurná politika se nemusí Praze vyplatit
**Vzpurné postavení české energetické koncepce se navzdory odlišnému vývoji Evropy nemění..., což by se nemuselo vyplatit, píše ekonom Michal Šnobr ve svém komentáři pro Hospodářské noviny.**
Druhý největší vývozce elektřiny v Evropě pokračuje v plánu dostavby dvou jaderných reaktorů, aniž by bral v potaz, co se děje v Německu [které má v plánu skončit s jádrem do roku 2022], kam míří největší část českého exportu.
Jakoby v energetické politice Evropská unie neexistovala, namísto lobbistické a diplomatické ofenzívy v EU se česká vláda stále “skrývá za chiméru národních pravomocí ve věci volby energetického mixu”, konstatuje v deníku a vysvětluje, že unijní politika a diplomacie velkých zemí jako Německo a Polsko hrají v energetice stále důležitější roli. Co kdyby Evropská komise pod tlakem německého ústupu od jádra rozhodla o zastavení stavby reaktorů či co kdyby se přestaly ekonomicky vyplácet? Kdo by nesl odpovědnost, kdo by to zaplatil?, ptají se Hospodářské noviny a uzavírají:
Česká vláda by měla vzít rozum do hrsti a místo fanatické podpory jádra by měla zvážit reálně své schopnosti umést jádru cestu v EU, vývoj energetiky v Evropě a nesnažit se za každou cenu hrát s EU jaderný poker s ne úplně dobrými kartami.
