Zpráva Česká republika
Alexandrovci, hra tanečního a pěveckého souboru ruské armády v pražském Paláci kultury, říjen 2009 (Respekt/Milan Jaroš)

Rusů netřeba se bát

Skoro dvacet let po odchodu Rudé armády vzrůstá počet Rusů, kteří se usazují v Česku. Jsou mezi nimi podnikatelé napojeni na Kreml, ale také studenti či drobní podnikatelé, kteří hledají alternativu života v současném Rusku.

Zveřejněno dne 28 ledna 2010 v 15:16
Alexandrovci, hra tanečního a pěveckého souboru ruské armády v pražském Paláci kultury, říjen 2009 (Respekt/Milan Jaroš)

Většina Čechů má v živé paměti Rusy jako okupanty, kteří tady desítky let drželi na bodácích otřesný komunistický režim. Jsou tu i aktuálnější obavy. Ti lidé přicházejí ze země, kterou zprávy tuzemských tajných služeb vedou v kolonce „špionážní a bezpečnostní hrozba“. A z novin víme, že pokud nějaký ruský státní podnik projeví zájem o vstup na český trh, zasedá kvůli tomu v Praze zneklidněná vláda. Jací tedy vlastně jsou tihle „naši Rusové“?

Podle průzkumů se zdá, že Češi si postupně začínají na své Rusy zvykat. „Usazují se tady lidé, kteří v Rusku spadají do střední třídy. Není tu pro ně draho jako na Západě,“ říká bývalý člen Rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin. Ruští boháči podle něj vyhledávají Londýn nebo Paříž. Polovina má podle statistik vysokoškolské vzdělání, jejich podíl na kriminalitě cizinců je minimální a přicházejí sem podnikat: obchodují s realitami, provozují obchody se suvenýry a oblečením, pracují jako programátoři (...). Zároveň si Rusové v Česku vytvářejí vlastní infrastrukturu.

V roce 1997 byl v Praze jeden ruský obchod a jedno kadeřnictví, dnes to je podle internetových stránek Pražskij express 24 obchodů s ruským zbožím, asi 15 salonů krásy, pět filiálek ruských a ukrajinských vysokých škol. Rusové spoléhají hlavně na rodinné vazby a jejich touha stýkat se s ostatními dále nesahá. „Ze sedmdesáti procent u nás nakupují Rusové,“ říká Iolanta Avanessian, majitelka obchodu Arbat. „Ale že bychom byli nějaké společenské centrum? To ne. Lidé přijdou, nakoupí, zaplatí a odejdou. Nedružíme se.“ „Ti lidé jsou navyklí nedůvěřovat nikomu a ničemu,“ říká Alexej Kelin.

Je potřeba rozlišit studenty a střední ruské podnikatele, kteří do Česka přicházejí kvůli většímu bezpečí a vyšší kvalitě života, a zástupce velkých ruských společností ovládaných Kremlem. „U těch prvních bych řekl, že je dobře, že sem přicházejí. Vědomě a dobrovolně se rozhodli, že nechtějí žít v současném Rusku. Mají k němu spíš kritický vztah a hledají tady alternativu,“ říká Michael Romancov, potomek ruských protibolševických emigrantů, který přednáší politickou geografii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. „Druhá věc jsou společnosti řízené Kremlem. Tam je potřeba být na pozoru a je dobře, že je český stát vyhodnocuje jako bezpečnostní riziko,“ dodává.

Newsletter v češtině

Celý článek čtěte na stránkách Respektu zde.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma