Vyberte si jazyk
Před čtyřiceti lety, 2. října 1972, řekli Dánové v referendu své „ano“ vstupu do tehdejšího Evropského společenství. Pro členství, které začalo platit 1. ledna následujícího roku, se tehdy vyslovilo více než 63 % zúčastněných. Důvodem byl spíše ekonomický pragmatismus než proevropský idealismus, zdůrazňuje přesně o čtyřicet let později dánský tisk, který tehdejším voličům zpětně dává v jejich volbě za pravdu.
Středolevicový deník Information, který při této příležitosti přetiskl svou titulní stranu z 2. října 1972 („Před hlasování - pro či proti“), si nicméně klade otázku, zda je dnešní EU schopna poradit si se současnými problémy demokracie. „Měli bychom být solidární s neštěstím postiženými jihoevropskými ekonomikami? A můžeme vůbec mluvit o demokratickém společenství, když Německo rozhoduje v důležitých otázkách samo?“
Podle jeho liberálního protějšku, deníku Jyllands-Posten, Dánsko nehraje v EU dostatečně aktivní roli. Série dánských referend naopak v zemi zcela vyčerpala debatu o Evropě. „[Tato debata] ignorovala detaily a neměli jsme čas bavit se o budoucím vývoji Unie,“ konstatuje list. Stejný názor má i konzervativní deník Berlingske, podle kterého by se Dánsko mělo do evropského projektu více zapojit. Podle listu by však bylo nejdříve nutné zbavit se čtyř dánských výjimek z primárního práva EU (v otázkách jednotné měny, obranné politiky, volného pohybu osob a evropského občanství). To by zároveň normalizovalo dánskou debatu o Evropě, domnívá se Berlingske.
