Vyberte si jazyk
„Byl evropský summit [28.-29. června] k něčemu?“ptá se editorialista Joaquín Estefanía na stránkách El País v okamžiku, kdy se v Bruselu scházejí ministři financí euroskupiny k diskuzi o náležitostech finanční pomoci pro španělské banky:
„Z evropského summitu před deseti dny vyklíčilo přesvědčení, že se podnikly kroky směrem k „více Evropy“, a vzešel éterický program na podporu růstu eurozóny a dohoda o rekapitalizaci španělských bank, která neznamená rostoucí nevyváženost veřejných financí. [Ale] od té doby není nic o mnoho jasnější.
ECB se sice 5. června rozhodla snížit hlavní úrokovou sazbu na 0,75 %, ale v rozporu se všeobecným očekáváním nepřistoupila k masivnímu nákupu dluhopisů zemí bojujících s finančními problémy. „To se okamžitě projevilo novým útokem na španělské a italské dluhopisy v míře, která je pro tyto státy z hlediska jejich dalšího financování neúnosná,“ lituje Joaquín Estefanía. Úroková sazba desetiletých španělských dluhopisů dosáhla 9. července 7 % a u italských dluhopisů překročila 6 %.
Estefanía s politováním poukazuje na to, že měsíc poté, co se spolu ministři dohodli na půjčce určené na rekapitalizaci španělských bank ve výši až 100 miliard
„nebylo nic podepsáno: ani přesná částka, ani výše úroku, ani doba splatnosti, ani podmínky poskytnutí úvěru. Nyní to vypadá, že Evropská rada souhlasila se záchranou bank za předpokladu, že bude oddálena. Uskuteční se teprve tehdy, až se ECB zhostí role bankovního supervizora eurozóny, a to nebude možné dřív než v roce 2013, respektive 2014.“
