Vyberte si jazyk
Stěžejní nástroj boje proti globálnímu oteplování má silně na kahánku. Emisní povolenky už řadu měsíců ztrácejí na hodnotě. Znečišťování atmosféry skleníkovými plyny je čím dál levnější. Výsledek zavedení trhu s emisními povolenkami je totiž přesně opačný, než v jaký se doufalo. Umělý nedostatek [emisenek] měl původně vypouštění znečišťujících plynů ztížit. Dnes je ale povolenek přehršel. Pokud to tak bude pokračovat, bude obchod s emisenkami čím dál méně užitečný a nakonec ztratí svůj význam úplně.
Na první pohled je cenový pokles logický. Jeho základním kamenem je emisní strop, který platí pro všechny továrny a elektrárny na území Evropy. Při nedostatku povolenek ceny rostou a začne být zajímavé investovat do zařízení respektujících životní prostředí. A ti, kdo své podniky modernizovat odmítají, musí sáhnout hlouběji do kapsy.
Opravdu skvělá myšlenka. Začne-li ekonomika kolísat, ceny klesají, protože je méně emisí. Současný propad cen přichází v kontextu hospodářské recese ve valné části Evropy a restrukturalizace systému zásobování energiemi. Čím víc „zelené“ energie se do sítě pustí, tím menší bude poptávka po emisenkách. To je ale jen částečným vysvětlením současného cenového poklesu.
Skutečný problém evropského trhu s povolenkami je ale starší. Jeho kořeny tkví jmenovitě v intenzivním – a plodném lobbingu, který praktikuje evropský průmysl. Podniky měly totiž od začátku k dispozici dostatečné množství emisenek, a pokud jim sem tam nějaká chyběla, koupily si je za výhodnou cenu v zahraničí. Ty, keré nepotřebují, si pak mohou schovat do rezervy na později.
Výsledek? Třetí „období obchodování“ s povolenkami, které bylo zahájeno minulý měsíc a potrvá do roku 2020, vykazuje již nyní podle odhadů přebytek povolenek za zhruba dvě miliardy eur. To by vystačilo na pokrytí potřeb německého průmyslu na více než čtyři roky. Cena se pohybuje kolem pěti eur za povolenku. V tomto kontextu se výjimečné opatření, které v úterý přijal výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu, jeví jako záchranná operace. V příštích letech chce Unie stáhnout z trhu 900 milionů emisních povolenek, a stabilizovat tak ceny. Tento druh pozdní intervence je v systému na bázi trhu ne právě obvyklý. Nicméně při současném stavu věcí je to jediný způsob, jak zabránit tomu, aby se obchodování s povolenkami nestalo naprosto směšnou záležitostí.
Tato situace pramení především z neschopnosti Evropanů přijmout jediné koherentní opatření, které se nabízelo, to znamená navýšit cíle boje proti globálnímu oteplování. Před čtyřmi lety se členské státy EU rozhodly snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o pětinu. Za základ výpočtu si vzaly emise z roku 1990. Tohoto cíle ale už prakticky dosáhly. Jeho překročení je jen logickým důsledkem, k němuž může dojít už v roce 2013, a nikoliv 2019. Bylo by proto nasnadě zvýšit cíl na 30 %. Už jen proto, že by tím Evropa vyslala vzkaz ostatním průmyslovým mocnostem.
Německo ale není této výzvě na výši. Někdejší průkopník boje proti globálnímu oteplování by mohl v Bruselu orodovat za reformy. To ale nedělá.
V mnoha ohledech je to krátkozraké. Tak například v důsledku poklesu cen povolenek zaostávají plynárny za uhelnými elektrárnami, které jsou přitom pro klima škodlivější, i když plynové elektrárny a jejich pružný provoz nutně potřebujeme ke kompenzaci výkyvů v dodávkách větrné a sluneční energie.
Klimatickému fondu, který měl německé vládě pomoci ustát energetickou transformaci, byl seškrtán rozpočet – jen v roce 2013 by mohl přijít o 1,4 miliard eur, což se rovná výtěžku z aukčního prodeje emisenek. Nalézt řešení na tyto problémy je snadné.
Berlín namísto toho úpadku evropského obchodování s emisenkami jen pasivně přihlíží. Přitom je to jediný světový prostředek boje proti globálnímu oteplování, který má blízko k tržnímu systému. A také jediný, který je „globalizovatelný“ - ostatní země se k němu mohou bez problémů připojit. Norsko už to udělalo, Rakousko a Švýcarsko vedou na toto téma s Unií jednání a Čína, Jižní Korea a Kalifornie uvažují o podobném systému. Bylo by katastrofou, kdyby Evropa emisenky vzdala.
