Vyberte si jazyk
Rakousko brzy zažije svých pár nanosekund „slávy“ a to tentokrát ne díky deviantům, kteří zavírají své děti do sklepů a ani ne kvůli politikům, kteří se staví trochu víc doprava než je zdrávo.
Je třeba přijít s pravdou ven: nový film britského komika Sachy Barona Cohena ještě nedorazil do kin, ale už pěkně rozčiluje. Cohen se v Brünovi vysmívá Rakousku a homosexuálům a navíc díky skandálům má už teď dobrý marketing.
Už v březnu byl hlavní protagonista zatčen, neboť vtrhnul uprostřed módní přehlídky v Miláně na molo. (ejhle, skandál! Pro něj však nic špatného). Je to sotva dva týdny, co zrežíroval vlastní „skandál“, ve skutečnosti, jak nakonec potvrdil, to byl zinscenovaný kousek. Převlečen za „Bruna“ a ustrojen do andělských křídel a v tangách se spustil během předávání hudebních cen ze stropu do hlediště na zpěváka Eminema, který je známý svou homofobií, aby mu přitiskl své pozadí k nosu. Eminem zpočátku tvrdil, že tento žertík snášel dost špatně. Ve skutečnosti byl rapper úplně v pohodě. Celý incident byl totiž připravován už dlouho dopředu.
Na obálce posledního vydání časopisu pro muže GQ pózuje nahý Cohen jako Bruno. Vybral si tak ideální moment. Tento týden totiž začalo evropské turné jeho nového filmu. V Paříži se objevil, stejně jako na filmovém plakátu, ve svém mini lederhosenu (bavorském kroji) z pozlacené kůže, v kostičkované košili bez rukávů a se žlutým tyrolským kloboučkem na hlavě. Několik dní poté si v Londýně zvolil britskou klasiku: dorazil převlečen do kostýmu ve stylu granátníka stráže Buckinghamského paláce. Pantomima hodná karnevalu.
Ale Sacha Baron Cohen si ji může dovolit. Ve svých 37 letech je tento Brit izraelsko-íránského původu, který v soukromí nosí spíše džíny a volná trička, velmi slavný a dobře hodnocený. Vše začalo anglickým sexistickým rapperem Alim G, pod jehož jménem Cohen moderoval jeden pořad na MTV, ještě předtím, než z něj udělal filmovou postavu. Poté v roce 2006 na filmových plátnech řádil misogynní a homofobní kazašský televizní reportér Borat se svým mohutným knírem. A teď je řada na Brunovi.
Mohli bychom se snažit pro tuto postavu najít nějaký rakouský vzor, ale takovéto puntičkářské a maloměšťácké hledání je marné. Jeden britský deník má za to, že Cohenovi jako vzor posloužil rakouský televizní moderátor Alfons Haider. Redaktor Dominic Heinzl, ze soukromé televize ATV, se zase domnívá, že pravého Bruna nalezl v osobě zodpovědné za módní rubriku jednoho deníku. Ať je to jakkoli, sám Cohen několikrát ujišťoval, že žádný konkrétní vzor neměl.
Oproti tomu je zřejmé, že myšlenka na vytvoření postavy z Rakouska skutečně pochází. Cohen totiž nějakou dobu žil a studoval ve Vídni. V každém případě slavný Bruno odletěl do Spojených států, aby se stal „nejslavnějším Rakušanem po Hitlerovi“. Alpskou republiku popisuje jako zemi, kde se muži nesmí držet ani za ruku. Bruno tak nemá předpoklady, aby se stal zvlášť brilantním velvyslancem rakouské kultury. Dokud však budou tací, kteří se budou dobře bavit, nikdo nic nenamítat nebude.
Tento názor však nesdílí některé americké homosexuální asociace. Takové satirické pojetí homofobie je podle nich nešťastné. Neboť veřejnost se ve svých předsudcích, na které se prý film snaží poukázat a tím je i odsoudit, ještě naopak utvrdí.
V Rakousku se, alespoň oficiálně, kritika zdržuje soudů. Ani místní fanoušci Cohena se nemají z čeho radovat. Ač je celý film o Rakousku, žádná oficiální premiéra za účasti hlavního hrdiny se ve Vídni konat nebude. Pro Cohena je Rakousko zjevně „příliš malá země“.
