Zpráva Korupce v Evropě

Těžké časy demokracie

V ten samý den, kdy byl v Itálii Silvio Berlusconi odsouzen za daňové úniky do vězení, se španělský premiér Mariano Rajoy hájil před parlamentem kvůli podezření z přijímání nelegálních milionových odměn. Tato náhoda podtrhuje, do jaké míry skandály zasahují do politického života evropského kontinentu a ohrožují naši důvěru v demokracii.

Zveřejněno dne 2 srpna 2013 v 15:37

Bohužel jde o téměř každodenní výjevy z evropského politického života. Státníci a to někdy i ti na nejvyšších místech čelí podezření z korupce, neetického chování či nezákonného financování stran. Necelých deset měsíců před volbami do Evropského parlamentu, které se budou konat 25. května 2014, tyto aféry posilují nedůvěru veřejného mínění vůči politice a poškozují demokracii.

Italský kasační soud 1. srpna vyměřil a [definitivně potvrdil natrvalo] Silviu Berlusconimu trest odnětí svobody ve výši čtyř let za daňové podvody. Jelikož se na Il Cavaliere vztahuje amnestie z roku 2006, trojnásobný ministerský předseda by měl nastoupit do vězení jen na rok. Vzhledem ke svému pokročilému věku (76 let) nebude navíc muset za mříže, [ale zůstane v domácím vězení]. [[Skutky, kterých se měl dopustit, podtrhují nakolik je italský politický systém prohnilý a u konce s dechem.]]

Skandály se nevyhýbají takřka nikomu

Ve Španělsku, kde skandály podrývají i autoritu samotné monarchie, musel premiér předstoupit ve čtvrtek 1. srpna před poslance s ponižujícím zpovědí. Nepřesvědčivý Mariano Rajoy zcela popřel obvinění bývalého pokladníka své strany, Luise Bárcenase. Ten sedí od konce června ve vazbě kvůli podezření z daňových podvodů a nezákonnému financování Lidové strany. Mariano Rajoy, který přiznal pouze jedinou chybu, a sice, že důvěřoval Bárcenasovi, se snažil „zastavit poškozování image Španělska“. Opoziční socialisté jej vyzvali k rezignaci. Jenže ani oni se ještě nedali dohromady po volebním debaklu z roku 2011, který vedl k pádu José Luise Rodrigueze Zapatera.

Ani Francie bohužel nemůže nabídnout lepší obrázek. I tady jsou politické skandály na denním pořádku. Tak či onak se týkají levice i pravice. Jeden z francouzských ministrů, Jérôme Cahuzac, tři měsíce lhal prezidentovi a veřejnosti o existenci svého švýcarského bankovního účtu. Jeho doznání, kterému předcházela demise, vyvolalo politické zemětřesení. Ústavní soud zase odmítl uznat účty bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho za předvolební kampaň, protože údajně nedodržoval pravidla hry, nad kterými měl sám bdít.
Skándálů přibývá. Na politické pravici se dotýkají Sarkozyho galaxie, na levici obviněním z korupce čelí významní socialisté. [[Fenomém, kvůli němuž v každém dalším průzkumu veřejného mínění vzrůstá nedůvěra veřejného mínění v politickou třídu, dnes umetá cestu Národní frontě [Marine Le Penové].]]

Vítězství populismu

Evropa v době krize, kde každým dnem vítězí pesimismus, Itálie, Španělsko a Francie, nemluvě o Rumunsku a Bulharsku, poskytují demoralizující obrázek demokracie.

Průzkum veřejného mínění agentury Ipsos zpracovaný v květnu agenturou Publicis, provedený na vzorku 6198 Evropanů, poukázal na alarmující čísla. Na otázku, kdo nabízí konstruktivní řešení krize, uvedlo vládu jako odpověď pouze 21 % Francouzů, 19 % Španělů a 15 % Italů, v porovnání s 45 % Němců. Pokud bude toto politické klima nadále přetrvávat, v květnu 2014 na tom jednoznačně vydělá populismus.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma