Vyberte si jazyk
Dne 2. října schválili Irové Lisabonskou smlouvu 67 % hlasů. To, jestli bude uvedena v platnost, ale stále záleží na vůli tří mužů: českého prezidenta Václava Klause, jeho polského protějšku Lecha Kaczyńského a lídra britských konzervativců – a možná příštího premiéra – Davida Camerona.
V Praze „Klaus drží Evropu v šachu“, uvádějí v titulku Lidové noviny. Už několik měsíců odmítá smlouvu ratifikovat a nyní čeká s rozhodnutím na vyjádření českého Ústavního soudu. „Tohle je hvězdná chvíle, na kterou Klaus čekal,“ poznamenává ironickyZbyněk Petráček v Lidových novinách. „Jen na českém prezidentovi teď záleží osud Lisabonské smlouvy, dokumentu pro půlmiliardové společenství. (…) Argumentům muže, na něhož EU nemá plán B, budou naslouchat všichni od New Yorku až po Moskvu. Teď nebude mluvit jako výstřední zástupce malé zemičky, jako ten, koho si nějaká parta pozvala, aby popřel globální oteplování, ale jako ten, koho všichni berou zcela vážně, komu odezírají ze rtů.“
Vůči neústupnosti prezidenta je strategie Evropy podle serveru Aktuálně pro několik dalších týdnů jasná: "na Václava Klause zatím příliš netlačit a nezastrašovat tím celou zemi. To by nevypadalo dobře. Zároveň ale českou hlavu státu úplně izolovat. Vytvořit image prezidenta, který ignoruje vůli parlamentu [a] ohrožuje postavení vlastního státu v Evropě.“
Jde o to, „vytvořit obraz osamoceného Klause na jedné straně a na straně druhé ‚zbytek‘ celé Evropy včetně jeho vlastní země,“ uvádí český zpravodajský server s odkazem na zdroj blízký vedení Evropské komise. Jednání se nyní vedou s předsedou dočasné vlády Janem Fischerem. Ten je přesvědčen o tom, že Klaus se bude chovat jako státník a dokument podepíše do konce roku. „Na tohle by opatrný člověk peníze nevsadil,“ poznamenávají Lidové noviny.
Podle týdeníku Respekt český Ústavní soud okolo poloviny října rozhodne, zda se žádostí o přezkum smlouvy, kterou předložila skupina senátorů blízká Klausovi, bude zabývat. Respekt se domnívá „takřka s jistotou, že ano“. Soudci by mohli vynést verdikt někdy koncem listopadu nebo začátkem prosince.„Ve dnech 10.-11. prosince je poslední letošní summit unie. Na něm by se měla udělat tečka za celým procesem,“ píše Respekt s tím, že Klaus by měl mít do 10. prosince čas dokument podepsat.
Ve Varšavě se nechal Lech Kaczyński slyšet, že Lisabonskou smlouvu schválí, pokud text projde druhým kolem irského referenda. Dnes to ale není jisté. Rzeczpospolita uvádí, že „prezident stále váhá a rád by získal záruku, že Polsko bude moci následovat příkladu Německa a posílit roli svého parlamentu v evropských záležitostech“. Minulý měsíc německý Parlament na žádost Ústavního soudu odsouhlasil zákon upevňující jeho kontrolní prostředky nad rozhodnutími vedoucími k převodu suverenity. Konzervativní deník dodává, že Kaczyński „by taktéž mohl s ratifikací otálet, aby získal důležitý post pro polského kandidáta v nové Evropské komisi,“ která by měla být napříště jmenována.
Navzdory vůli bránit národní zájmy svých zemí by Václav Klaus ani Lech Kaczyński neměli Lisabonskou smlouvu blokovat, domnívá se Andrzej Talaga v editorialu listu Dziennik Gazeta Prawna. Nejslabší země, jako Polsko a Česká republika podle něj potřebují smlouvu, která bude představovat ochranný deštník, který jim vytvoří silnější pozici vůči francouzsko-německému tandemu. Taktika Robina Hooda jejich prezidentů je pro obě země škodlivá.
A to se v Londýně k moci ještě nedostal David Cameron. Favorit voleb, které se budou konat na jaře, už dávno slíbil, že o Lisabonské smlouvě uspořádá referendum. Tento slib by ho však mohl přivést do obtíží. „Tato otravná evropská otázka se vrátila, aby začala pronásledovat konzervativce,”konstatuje The Independentv narážce na barvitě přednesený požadavek londýnského starosty Borise Johnsona na celonárodní hlasování o Lisabonu a příslušnosti Britů k Evropské unii. Podle listu Daily Telegraph, by David Cameron v případě volebního vítězství mohl zorganizovat „referendum o některých právech, kterých byla Velká Británie nucená se vzdát, než celonárodní hlasování o tom, zda má být Lisabon přijat, protože by se mohlo jednat o verdikt o budoucím setrvání Velké Británie v EU.“
