Vyberte si jazyk
Dokument, jemuž dal neznámý analytik tajné služby SIS krycí název Gorila, je zprávou o propojení finanční skupiny Penta a politiků v letech 2005–2006, tedy za pravicové vlády Mikuláše Dzurindy. Opírá se o odposlechy z konspiračního bytu, kde se scházel představitel
Penty Jaroslav Haščák například s tehdejším ministrem hospodářství Jirko Malchárkem nebo šéfkou Fondu národního majetku Annou Bubeníkovou. V principu je celá sága přepisem těchto odposlechů, mluví se v ní o tom, kolik milionů má dostat který politik či strana za privatizaci podniků zejména v energetice a dopravě.
Dokument Gorila je oknem, jímž dnes každý může nahlédnout do útrob slovenské politiky a nabýt dojmu, že je pouhou služkou podnikatelů, kteří politikům přidělují úkoly a vyplácejí odměny. Je podrobnou sondou do „mafiánského kapitalismu“, o jehož existenci každý věděl, málokdo však měl konkrétní představu.
Celá kauza se dramatickou rychlostí větví do mnoha směrů. Autentičnost spisu nebo alespoň jeho částí potvrzuje stále více zveřejňovaných informací, i když samotná Penta tvrdí, že jde o snůšku nesmyslů, a pod hrozbou žaloby žádá stažení spisu ze všech webů, odkud se šíří na veřejnost jako požár. Před dvěma týdny ale dosluhující vláda Ivety Radičové odvolala Bubeníkovou z funkce, čímž fakticky uznala, že spis bere vážně, a premiérka dokonce objevila jeho verzi ve vládním archivu.
Generační boj
Pokud by se policii skutečně povedlo odhalit úplatky a praní peněz, otřáslo by to slovenskou politikou tak, že by nezůstal kámen na kameni. To je také zjevný důvod, proč až dosud policie nic nevyšetřila, přestože se spisem zabývala v roce 2006, kdy byly odposlechy ještě čerstvé, a také o tři roky později (spis však posléze skartovala). [...] Celý článek čtěte na stránkách týdeníku Respekt.cz
Demonstrace
Proti Gorile banánová revoluce?
Přes aktickou zimu, která zasáhla celou Evropu, se tisíce lidí mají 4. února sejít v ulicích Bratislavy, aby zde protestovali proti "politickému prostředí Gorily" a "vyjádřili své zhnusení nad zkorumpovanou politickou scénou", píše deník SME. Organizátoři prostestu se dožadují posunutí předčasných voleb z března na září.
První demonstrace, která se konala 27. ledna v hlavní městě, se zúčastnilo dva tisíce lidí. Představitelům města se však pochod demontrantům nelíbil: "pochodovali ze Starého města k Parlamentu. Prorazili policejní konvoj a házeli petardy, slupky od banánů a vajíčka na budovu parlamentu. Zákon o veřejném schromažďování ale nedovoluje přiblížit se k vládní budově na více než 50 metrů," líčí deník, který dále varuje: "Opatrně s těmi banány", a dále vyzývá demonstranty, aby navrhli nějaká řešení.
Demonstrace proti excesivní korupci politické a soudní moci mají pokračovat i v dalších městech, v Prešově, Košicích, Trenčíně, Zvoleně, Žilině či Ružomberku.
“
