Vyberte si jazyk
„Pro Evropský parlament to jsou ‘Přebohaté hodinky’, o kterých sní i Kongres Spojených států,“ píše Le Figaro.Během osmi dnů bude všech 26 komisařů navržených členskými státy, jeden po druhém, vyslechnuto evropskými poslanci. Během tří hodin budou muset odpovědět na jejich otázky podle přesně daného dotazníku. Slyšení má zhodnotit schopnosti kandidátů, jejich angažovanost v evropských otázkách a vhodnost jejich nominace. Po této proceduře by poslanci měli 26. ledna nové komisaře, jejichž mandát vyprší v roce 2014, formálně uvést do funkce. Komisi však mohou též odmítnout en bloc a tím přimět José Manuela Barrosa a členské státy, aby navrhli někoho jiného. „V životě Evropského parlamentu se jedná o důležitý okamžik (…). Europoslanci tak mají v rukách opravdovou zbraň pro výkon politické a demokratické kontroly. Je to něco, jako kdyby belgičtí poslanci grilovali ministry, aby si tak mohli ověřit jejich schopnosti před hlasováním o jejich jmenování,“ dodává k tomu list La Libre Belgique. „Sled šestadvaceti ‘výslechů’ dá jejich aktérům, stejně jako voličům vzácnou příležitost skutečného politického divadla,“ zdůrazňuje ještě Le Figaro a dodává, že tento typ „veřejné a individuální zkoušky je na této straně Atlantiku stále spíše vzácností.“ Pro 736 poslanců je to příležitost „vystavit na odiv svou autoritu vůči sedmadvaceti zemím, které komisaře vybraly a vůči předsedovi Komise, který rozdělil jednotlivé portfeje.“
Tato slyšení nejsou pouhou formalitou. „Za kouřovou clonou diplomacie se skrývá bublající kotlík emocí,“ píše polský deník Polska. Pro některé kandidáty se „slyšení může ukázat jako velmi politicky bolestné,“ poznamenává rumunský deník România libera. Zejména pak pro Rumuna Daciana Ciolose, který byla navržen na post komisaře pro zemědělství a Bulharku Roumianu Jelevu, která má dostat na starost spolupráci a humanitární pomoc. Ciolos bude muset „smířit zájmy konzervativců, kteří podporují přímé dotace zemědělcům a liberálů, kteří podporují reformu Společné zemědělské politiky.“ Pro Roumianu Jelevu z toho důvodu, že se šíří zvěsti o údajné spolupráci jejího manžela s bulharským organizovaným zločinem. Jiným kandidátem na horké křeslo je podle listu Polska Slovák Maroš Šefkovič, navržený na portfej vzdělávání. Jeho by mohla dohnat vlastní minulost. Vlastní totiž diplom z prestižní moskevské školy, odkud své agenty rekrutovala KGB. Na jeho hlavu se snáší kritika z řad ELP (Evropské lidové strany), která oficiálně prohlásila, že „žádná osoba, která měla v minulosti styky s autoritářským režimem, se nemůže stát evropským komisařem,“ připomíná polský deník. „Navrženého komisaře pro vnitřní trh a finanční služby, Michela Barniera, bude zas zblízka sledovat britský tisk, který bude ověřovat, zda tento Francouz nemá v úmyslu prosadit restriktivní opatření na londýnskou City,“ všímá si server Euobserver.com.
Jako první přijde na řadu vicepředsedkyně Komise a Vysoká představitelka pro zahraniční politiku, Catherine Ashtonová. Může se připravit na „křížovou palbu britských euroskeptiků, kteří jí vyčítají členství v labouristické straně a kontinentálních euronadšenců, kteří zas nemohou strávit skutečnost, že by se tváří evropské diplomacie mohla stát Britka,“ upozorňuje Le Figaro. Avšak pokud bude představovat jedno z 26 slyšení problém, je pravděpodobné, že se předseda Komise nebude snažit prosadit kandidaturu dotyčného za každou cenu. „José Manuel Barroso má v paměti hořkou vzpomínku na své uvedení do funkce v roce 2004, kdy europoslanci hrozili potopit celý tým kvůli nominaci Itala Rocco Buttiglioneho, kterého považovali na pro post komisaře pro spravedlnost za nevhodného kvůli jeho údajně zpátečnickým názorům na homosexualitu,“ připomíná deník. Ital se musel nakonec odporoučet.
