Když v roce 1997 otevřelo Guggenheimovo muzeum pobočku ve španělském Billbau, mluvilo se především o zajímavé architektuře Franka Gehryho. Bezpochyby šlo o strategický tah, díky kterému se podařilo do baskického regionu přilákat kulturní turismus. Podobně se dnes píše o otevření Centre Pompidou-Metz v průmyslovém kraji Lorraine na severovýchodě Francie. "Zmuchlaný slaměný klobouk", za nímž stojí dvojice architektů - Japonec Shiger Ban a Francouz Jean de Gastines, navíc symbolizuje nejvýznamější decentralizaci rozsáhlých francouzských národních sbírek moderního a současného umění. Bezprecedentní zápůjčkou Centre Pompidou v Paříži odlehčilo svým depozitářům.
Výstava nazvaná Mistrovská díla?, jež 12. května zahájila provoz nového muzea, je příslibem, že se vedení detašovaného "Pompíku v Metách" nespokojí jen s atraktivní architekturou. Prostřednictvým prezentace 800 děl předních evropských moderních a postmoderních umělců mladý tým kurátorů přivádí diváky k reflexi nad několika otázkami: Čím je mistrovské dílo dnes? Má tento pojem ještě nějaký smysl? Kdo vlastně o něm rozhoduje a jaká jsou kritéria? Umělecké skvosty Picassa, Braqua, Légera, Matisse, Brancusiho či Delauney, Yves Kleina ale i tvorba současných výtvarníků tu nejsou vystaveny jen na obdiv, vedou současně k zamyšlení nad fungování muzejních institucí, nad utvářením dějin umění či třeba nad hodnotou umělecké sbírky.
Zdá se, že přesun uměleckých center z metropole do menších měst + mladé vedení je zaručeným receptem k vytvoření progresivního kulturního programu. Ostatně i v Česku. Ve stejnou dobu jako nové muzeum v Metách zahájila provoz Galerie středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře. Ačkoliv se to mnohým z počátku nezdálo, přesun z centra Prahy do Kutné Hory byl velmi dobrým tahem. I tady se pravděpodobně dočkáme od mladého týmu kurátorů a umělců živého a podnětného programu, který změní českou kulturní mapu.