Měsíc před německými parlamentními volbami otiskl De Groene Amsterdammer esej britského historika Timothy Gartona Ashe o „nové německé otázce“, která poprvé vyšla v New York Times Review of Books.
Garton Ash si v ní klade otázku, zda „nejmocnější země Evropy může ukázat cestu k udržitelné, mezinárodně konkurenceschopné eurozóně a silné, důvěryhodné Evropské unii“, a cituje tři „hlavní oblasti“, v nichž je třeba hledat na tuto otázku odpověď:
hospodářská politika; evropské instituce, které musí tuto politiku monitorovat a legitimovat; […] poezie, která by hospodářskou a institucionální prózu doprovodila a inspirovala Evropany k tomu, aby znovu uvěřili v sen zvaný Evropa.
Evropa podle historika potřebuje „novou institucionální architekturu“, kterou lze budovat jen tehdy, pokud se zapojí všechny členské země.
Německo potřebuje veškerou pomoc, kterou může od svých evropských přátel a partnerů získat. Pouze společnými silami můžeme vytvářet tyto politiky a instituce, ale i čerstvý vítr poezie, aby mohla evropská loď opět napnout plachty.
