Během fotografování Spencera Tunicka v Amsterdamu, červen 2007. (AFP)

Amsterdam, spořádané město

Množství zákazů, „nulová tolerance“, předpisy… Hlavní město Nizozemí ztrácí svou toleranci a otevřenost i kypící alternativní kulturu. A odpůrci této normalizace se začínají ozývat.

Zveřejněno dne 19 listopadu 2009 v 15:45
Během fotografování Spencera Tunicka v Amsterdamu, červen 2007. (AFP)

Na amsterodamských zahrádkách je od nynějška zakázáno pít pivo vestoje. Na protest proti tomuto nařízení letos v létě tisíce lidí popíjely pivo vestoje na Noordermarktu. V polovině listopadu se na Damu [hlavním náměstí] konala další demonstrace, která si vzala na mušku „provařenost“ metropole. Ve stejnou dobu se ve městě rozpoutala debata o alternativní kultuře. Stalo se tak poté, co byla „Stubnitzu“, bývalé východoněmecké lodi předělané na mobilní kulturní centrum, kotvící nyní v amsterdamském přístavu, odňata licence na prodej alkoholu.

Debatu zorganizovalo několik asociací alternativní kultury, které se obávají, aby prostor vymezený subkulturám z města úplně nevymizel. „Amsterdam chce být považován za kreativní metropoli,“ říká jeden z iniciátorů Hay Scheepmakers, „ale veškerá pozornost se soustřeďuje na hlavní proud, takže pro ty, co se pohybují na okraji, je to čím dál složitější.“ Scheepmakers se domnívá, že „kulturní metropole“ musí vytvořit prostor i pro tyto lidi a jako příklad uvádí umělecký festival Robodock, který má problémy nalézt zázemí, či NDSM, středisko alternativní kultury v prostoru bývalých loděnic [kde působí 250 umělců ze všech uměleckých oblastí], které odkoupil jeden stavební podnikatel.

Demonstrace na Damu podporuje část majitelů amsterodamských restaurací a kaváren. Rodí se snad nová ďábelská aliance proti „provařenosti“? Na to reaguje Scheepmakers: „*Určitě tam jsou společné zájmy. Ať už se jedná o licence pro hotely, restaurace a výčepy nebo povolení ke kulturní akci, je vidět, že městský úřad postupuje v aplikaci předpisů čím dál přísněji. Primátor Job Cohen neustále hovoří o ‚nulové toleranci‘, což se projevuje i na způsobu, jakým radní dohlížejí na vše, co se děje ve veřejném prostoru*."

Zástupkyně pro oblast kultury Carolien Gehrelsová to jako svůj problém nepociťuje: „Nařízení o stání na zahrádkách [restaurací a kaváren] existuje už pěknou řádku let. Problém se znásobil zákazem kouření [uvnitř veřejných prostor, zavedený v roce 2008].“ A Amsterdam nadále zůstává „veselým a tolerantním městem“. „Rozpočet vyhrazený na kulturní program, Kunstenplan, jsme navýšili o 12 milionů. Právě díky tomu se v Amsterdamu mohlo rozvinout množství subkultur,“ tvrdí Gehrelsová, „například kulturní centrumvybudované v bývalém sídle deníku De Volkskrant.“ Podle Scheepmakerse, který centrum řídí, je právě to emblematickým příkladem amsterdamské ‚normalizace‘. „Kavárna uvnitř centra musela být zavřena kvůli některým drobným nedostatkům. Dříve bychom při jednání s úřady došli k nějakému řešení. Dnes ale městská správa působí dojmem, že tento typ kulturních projektů už nepodporuje.

Newsletter v češtině
Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma