Autoritativní pokušení Victora Ponty

Rumunská umělecká obec mohutně protestuje proti záměru vlády provést výrazné škrty v oblasti kultury. Srovnání s Maďarskem a Ukrajinou s jejich posunem k autoritářství se jen množí, všímá si Revista 22.

Zveřejněno dne 22 června 2012 v 11:12

Veni vidi vici. Političtí představitelé Budapešti, Bukurešti a Kyjeva [jmenovitě premiér Viktor Orbán, premiér Victor Ponta a prezident Viktor Janukovyč], kteří se po dlouhém a frustrujícím působení v opozici konečně dostali k moci, sdílejí nejen křestní jméno, ale i tendence, reflexy a postoje. Všichni tři jsou také zřejmě odhodláni se otěží ve své zemi už nepustit. Všichni tři rozpoutali kampaně založené na čistkách a pomstě.

Na Ukrajině vyřešil Viktor Janukovyč problém blížících se parlamentních voleb (v říjnu 2012) prostě a radikálně: všechny opoziční vůdce včetně Julije Tymošenkové poslal za mříže.

V Maďarsku si Viktor Orbán posloužil drtivou pravicovou většinou v parlamentu k získání takřka absolutní kontroly nad tiskem, jehož svobodu tak může alespoň potenciálně potlačovat, a ke změně ústavy v tom smyslu, aby bylo v budoucnu jen velice obtížné mu jeho hračku uzmout. S demokracií těžko slučitelný manévr.

Místo urbanizace orbánizace

V Rumunsku zaznamenaly středopravicové strany bezprecedentní debakl [Liberálně demokratická strana prohrála v komunálních volbách 17. června poté, co ji z vlády začátkem května vyšachovalo vyslovení nedůvěry], zatímco levice, která v posledních komunálních volbách vyhrála, se rychlým krokem ubírá nikoliv k urbanizaci rumunských politických návyků [ve smyslu sbližování s Evropou], ale spíše k „orbánizaci“ země.

Newsletter v češtině

Omyly, hloupé chyby a antidemokratická opatření ze strany nové rumunské vlády se množí, stejně jako rostou pochybnosti o jejích profesionálních schopnostech. Seznam kvalifikovaných osob, které na svou funkci po 7. květnu, kdy byl Ponta jmenován do úřadu, rezignovali a prvotřídních expertů, kteří byli propuštěni, je velice dlouhý. Děje se tak ve prospěch čistek, které svou rychlostí a krutostí připomínají nechvalně známou stalinistickou éru.

Nejprve byl ze svého postu odstraněn ředitel Státního archivu Dorin Dobrincu. Díky tomuto historikovi, který rovněž pracoval na výzkumu holocaustu v Rumunsku, byl veřejnosti a badatelům zcela zpřístupněn archiv komunistické strany a archiv ústředního výboru. A to není málo.

Pomstychtivost by mohla zajít mnohem dál

Následně byli propuštěni vedoucí pracovníci veřejnoprávní televizní stanice a nyní visí otazníky nad osudem vedení Rumunského kulturního institutu. Výkonný výbor této instituce, kterou již několik let vzorně řídí filozof Horia Roman Patapievici, byl 13. června z nařízení umístěn pod kuratelu senátu (dříve byl jeho garantem prezident republiky).

Seznam obětí této války proti kompetentnosti, jež byla nedávno vyhlášena v Bukurešti, vyvolává dojem, že rumunský protějšek maďarského premiéra povzbuzen tím, jak bezkrevná opatření Brusel proti posledně zmiňovanému podnikl, se nespokojí pouze s „orbánizací“ Rumunska: Ponta, hnán pomstychtivostí, by mohl zajít mnohem dál.

Viktor Ponta a jeho blízcí, kteří nejen baží po moci, ale jsou rovněž posedlí touhou si ji udržet, jsou zřejmě vážně odhodláni zasadit demokracii tvrdý úder a zopakovat v rozporu s dlouhodobými cíli a zájmy jejich vlastního národa všechny monumentální chyby spáchané v době znovunastolení komunisticko-autoritářské režimu v Kyjevě [prezidentem Viktorem Janukovyčem]. Rumunům už brzy přijde účet v podobě rychle se zhoršující image země a její izolace jak uvnitř Evropské unie, tak mimo ni.

Reakce

Rozhněvaní intelektuálové

Vláda upravila 13. června nařízením zákon stanovující způsob fungování Rumunského kulturního institutu (ICR). Institut, který je pověřen šířením rumunské kultury v zahraničí a který byl dříve symbolicky podřízen prezidentu republiky, byl nyní umístěn pod kuratelu senátu. Rozhodnutí vyvolalo protest v rumunských uměleckých a intelektuálních kruzích. Režisér Cristian Mungiu, který letos získal ocenění v Cannes, například označil snahu o nahrazování řídících pracovníků kulturních institucí za „nechutné čistky“. „Tímto aktem bude 17 ICR existujících ve světě – v Paříži, New Yorku, Benátkách, Berlíně… - vykázáno na úroveň orgánů se základním kulturním posláním a my mezi beznadějné kulturní venkovany,“píše Dilema Veche.

Je to sice jen epizoda z politizace veřejných institucí (po výměně 36 zvolených prefektů [státní úředníci jmenovaní vládou do čela žup]), která se opakuje s každou změnou politické moci, ale znamená to i konec obrovského úsilí udržet Rumunsko na kulturní mapě světa.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma