Říká se, že na generační změnu je potřeba 20 let. Neméně času si dost možná vyžádaly následky rozpadu bývalé Jugoslávie. Zatčení Ratka Mladiče, posledního z obviněných Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu, znamená možnost konečně učinit zadost obětem masakru v Srebrenici, největšího zločinu bratrovražedných válek, které zpustošily Chorvatsko a později Bosnu v letech 1991-1995 (a Kosovo v roce 1999). Srbsko tak bude moct obrátit list a doufat v brzký vstup do Evropské unie.

Ať již šlo o náhodu, či ne, událost se stala v ten samý týden, co se Chorvatsko dozvědělo, že vyjednávání o jeho vstupu možná nebudou uzavřena před koncem června, jak se očekávalo. „Nové rozšíření EU je rozhodnutí, které vyvolává nové geopolitické tahanice mezi zeměmi Západu“, napsal tento týden chorvatský deník Novi List. „Stejně jako na začátku 90. let i nyní vidíme na jedné straně země vedené Německem a Rakouskem, které spolu s visegrádskými státy (Polsko, Maďarsko, Česká republika a Slovensko) soudí, že Chorvatsko je již příliš dlouho obětí předsudků, a podporují proto jeho rychlé přijetí do Unie. Na druhé straně stojí Velká Británie a její kontinentální spojenci, Nizozemsko, Dánsko a skandinávské země, které by si přáli uzavřít jednání až za několik let, až bude Srbsko schopno splnit podmínky své kandidatury do EU.“ Tento scénář se po zatčení Mladiče jeví jako možný. Sedmadvacítka však bude muset jednat opatrně, jelikož Balkán zůstává oblastí s rizikem mnoha možných krizí.

Zatímco v Bělehradě je ještě příliš brzo na to, měřit politické následky Mladičova zatčení, v Záhřebu nedávné odsouzení generála Gotoviny haagským tribunálem posílilo některé protievropské vášně. V obou zemích perspektivu hladkého připojení k EU stále ohrožují korupce a přílišný nacionalismus. Srbové v Bosně a Hercegovině, kteří Mladiče odsoudili, vyhrožují vyhlášením referenda o své nezávislosti, což by znamenalo konec křehkého míru vyjednaného v roce 1995. Nad Kosovem, jehož nezávislost stále neuznává pět členských států EU, stále visí hrozba možného rozdělení na strany s albánskou a srbskou většinou.

Den před Mladičovým zatčením předložil evropský komisař pro otázky rozšíření a sousedské politiky Stefan Fülle novou strategii EU pro sousedské vztahy. Ta se zaměřuje především na arabský svět, v neprospěch zemí, které byly doposud prioritní: Bělorusko, Ukrajina či Gruzie. Jako by EU už nechtěla vyvíjet snahu několika směry současně. Balkán leží na křižovatce těchto dvou optik, rozšíření a sousedské politiky. Chorvatsko a nyní i Srbsko zde nyní zaujímají přední místa. To by však nemělo zakrývat problémy týkající se celého regionu. Mladičovo zatčení je v tomto riskantním dobrodružství jen jednou z kapitol.

Newsletter v češtině
Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma