„EU nositelkou Nobelovy ceny míru?“ ptá se nevěřícně Süddeutsche Zeitung. „Tahle snůška více či méně krachujících a vzájemně se škorpících států, jejichž největší projekt, měnová unie, je na pokraji rozpadu? To je od norského výboru, který si musí uvědomovat, že jeho rozhodnutí budou mít v dlouhodobém horizontu velkou váhu, silná káva. Mnichovský deník nicméně evropskému projektu neupírá zásluhu na udržení míru v Evropě a „chvályhodnou snahu“ šířit mírovou myšlenku ve světě. Jak ale připomíná:
EU nehraje ve světě důležitou roli mírutvůrce a tak tomu ještě nějaký čas bude. Nebylo třeba čekat na hořkou zkušenost s krizí eura, abychom pochopili, že se Evropané nechovají v rozhodujících okamžicích jako kolektiv a že jim víc záleží na národní košili než na evropském kabátě.
Francouzský deník La Tribune píše o „překvapivém“ udělením ceny míru. Problémy, s nimiž se Evropa potýká, podle něj
znovu poukázaly na to, že diskurs evropských lídrů je sice ubezpečující, ale občané se nadále drží státu, jak to dokládá i nechuť severoevropských zemí s Německem v čele platit za jižní sousedy. […] Ocenění lze paradoxně vnímat jako výraz obav [Nobelova] výboru o budoucnost a soudržnost EU. Šlo o to připomenout užitečnost EU ve chvíli, kdy roste počet těch, kdo o ní pochybují.
Podle listu El País je to „cena nečekaná“. Deník připomíná, že Norsko, které Nobelovu cenu za mír uděluje, „součástí klubu být nechce, protože členství už dvakrát v referendu (v roce 1972 a 1994) odmítlo. Podle průzkumů by se dnes zhruba tři obyvatelé ze čtyř rozhodli stejně.“ El País se domnívá, že:
„mír a EU jsou nerozlučitelné. Evropská diplomacie se neustále snaží nalézt […] nejlepší způsob řešení konfliktu předtím, než se zvrtne. […] EU zasáhla do války na Balkáně nevhodně a pozdě a trn jí museli tahat z paty Američané […] Co se týká strategie cukru a biče, která provází veškerou zahraniční politiku, zachází Unie s bičem stejně stydlivě, jak jí to obratně jde s cukrem. Tento handicap není pro Unii halící se do hávu lidských práv handicapem.
Z Rotterdamu píše Juurd Eijsvoogel**, šéfredaktor nizozemského listu NRC Handelsblad, že**
podle předsedy Nobelova výboru vyvolá letošní volba polemiku. Určitě tomu tak bude, protože Evropa je v choulostivé situaci. Výbor se svým rozhodnutím dotkl ožehavého tématu, podobně jako v roce 2009 udělením ceny Baracku Obamovi. Na druhou stranu lze těžko popřít, že EU byla důležitým přínosem pro mírové soužití v Evropě.
Redaktorka listu Público Teresa de Sousa na webových stránkách veřejnoprávní televize RTP soudí, že udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii
je varováním vládám, vedoucím představitelům a evropským institucím, aby ještě uvažovali o způsobech, jak zabránit rozpadu Evropy. Toto varování nemohlo přijít v lepší okamžik. […] Otázkou je, zda mu evropští lídři budou věnovat dostatečnou pozornost.