Přestože jsou nedělní volby nanejvýš důležité, klíčovým datem nebude 17. červen, ale spíše den, kdy se do Atén vrátí trojka, aby se zde setkala s novou povolební vládou, ať už bude jakákoliv. Kdyby ještě existovalo hnutí za jednostranné zrušení memoranda [které Řecko s trojkou podepsalo], tak by takový den nenastal. Pokud by se totiž nová vláda k podobnému hnutí hlásila, nebyla by žádná diskuze zapotřebí.

Jelikož však byla tato možnost zavržena, schůzka vlády s trojkou se konat bude. Pro její účastníky to ale bude velice bolestná zkušenost, zejména pak pro ty, kteří doufají ve změnu německého postoje. Kancléřka Merkelová, stejně jako její ministr financí Schäuble včera opět jasně zdůraznili, že na tento scénář nedojde.

Rozhodne trojka

„Otázka, zda Řecko bude stanovený program implementovat, či nikoliv, je také otázkou na téma, kdo co v dnešní Evropě respektuje,“ prohlásila německá kancléřka. Schäuble zašel ještě o krok dál, kdyžpředpověděl, jak trojka rozhodne: „Zkonstatuje, že memorandum bez ohledu na výsledek voleb nebylo aplikováno.“ V tomto konkrétním případě Schäuble se svou předpovědí příliš neriskuje. Ať dopadnou volby jakkoliv, program je tak jako tak neaplikovatelný. Skončil ve smetí na všech úrovních. A o postoji Německa k Řecku je už rozhodnuto: bude nanejvýš striktní.

Ve skutečnosti poukázal předseda Pasoku na vůli své strany spolupracovat s vládou Syrizy narážkou na to, že nová velká strana v zemi musí sdílet tíhu odpovědnosti, s níž je tato schůzka (s trojkou) spojena, a podílet se na rozhodnutích, jež z ní vyplynou nebo která povedou do slepé uličky a skončí nezdarem. Venizelos ví ostatně velice dobře, že je trojka schopna všeho nechat a odjet [jak to také 2. září 2011 udělala].

Skutečná slepá ulička se tedy neotevře v neděli, ale právě v den návratu trojky. Pokud země mezitím nebude schopna sestavit vládu anebo nově sestavená vláda nebude s to přijmout rozhodnutí, vyjde výsledek na stejno. Veškerý nátlak se soustředí na hrozbu přerušení financování pro vnitřní potřeby Řecka, zatímco potřeby vnější týkající se jednotné měny budou přinejmenším zpočátku stále kryty. Bude to závod s časem, v němž bude mít čím dál oslabenější řecká strana velice složité postavení.

Vláda národní jednoty

Co se týče tohoto scénáře, tedy reálné slepé uličky, jedna věc je jistá: nutně bude muset vzniknout vláda národní jednoty. Pouze vláda tohoto typu bude moci požádat při implementaci programu o odklad – jediná věc, kterou může změnit – a to samozřejmě za předpokladu, že se s některými záležitostmi začne hned, jako třeba s privatizací [například železnic].

Může k tomu dojít? Těžko. Příští týden tedy země doběhne do poslední a nejtěžší cílové rovinky. Otázkou není, zda se vlády ujme Syriza, či nikoliv, to je vedlejší. Otázkou je, jak země zvládne nátlak bez ohledu na to, která strana se dostane k moci. A předpovědi nejsou nijak optimistické.