Překvapivý a bleskurychlý vzestup bývalého polského premiéra, ultrakonzervativce a euroskeptika Jaroslawa Kaczynského, v průzkumech, které předcházely volbám 20. června – vzestup, za nímž stojí spíš soucit vyvolaný smrtí jeho bratra, než jeho politické vize –, rostoucí nacionalismus v Maďarsku a hrozba politické krize v Rumunsku a v pobaltských republikách zasévají v Evropské unii neklid.

V Polsku, kde existuje jedna z nejlépe etablovaných demokracií v regionu, ochromuje politická hra činnost vlády. Analytikové soudí, že navzdory hospodářskému potenciálu Polska se růst držel pod hranicí možností. Vláda slíbila v roce 2007 reformy směřující k modernizaci země (rozpočtové škrty, reforma pracovního trhu, zdravotnictví a důchodového systému), ale zesnulý prezident Lech Kaczynski využil práva veta k zablokování, respektive k hrozbě zablokováním klíčových zákonů.

Nestabilní vlády mladých demokracií

Rozložení moci mezi hlavu státu, která zastává roli strážce systému, a šéfa vlády, který ztělesňuje skutečnou výkonnou moc, je na východě běžnou záležitostí a představuje ohnisko nestability. Vzpomeňme na krizi, kterou v Evropě vyvolal v roce 2009 český prezident, euroskeptik Václav Klaus, svým odmítnutím podepsat Lisabonskou smlouvu poté, co ji schválil český parlament.

Dalším problémem, se kterým se region často potýká, je problém sestavení vlády s dostatečnou a pevnou podporou. V dubnu získala nová maďarská středopravicová vláda historickou nadpoloviční většinu, ovšem svůj výkon zatemnila polemickými vládními začátky. Na konci května totiž její mluvčí naznačil, že byly zmanipulovány veřejné finance a že se Maďarsko, které prochází nejhorší hospodářskou krizí za posledních 18 let, ocitlo v podobné situaci jako Řecko. MMF a EU musely tato nezodpovědná tvrzení dementovat, aby uklidnily trhy.

Těmto prohlášením předcházelo schválení zákona, který není o nic méně polemický a který zviditelnil nacionalistické a populistické sklony nové vlády Fidesz. Zákon uděluje právo na maďarské občanství všem Maďarům žijícím v zahraničí (jedná se o 2 až 3 miliony osob žijících převážně na Slovensku, v Rumunsku, v Srbsku a na Ukrajině), aniž by přitom museli mít bydliště v Maďarsku, což v některých sousedních zemích, jmenovitě na Slovensku, rozjitřilo staré rány.

Rumunsko a Bulharsko dusí korupce

Pravda je ta, že Východ rozechvívá od roku 1989 takřka permanentní neklid. Některé země této oblasti, které vstoupily do EU, mají ještě dvacet let po pádu komunismu potíže se zavedením stabilního demokratického systému. Pozorovatelé to přisuzují mimo jiné tomu, že po dlouhé vládě jediné komunistické strany chybí politickým uskupením síla a pevnost.

Další příčinou zmíněné nestability je korupce, která stále sužuje Rumunsko a Bulharsko. Hospodářská krize v těchto zemích posílila debatu o vhodnosti jejich vstupu do EU. V Bukurešti se křehká vládní koalice udržela v půlce června u moci jen tak tak: předseda vlády Emil Boc dokázal odvrátit vyslovení nedůvěry vládě namířené proti drakonickému úspornému plánu, který připravila vláda s cílem udržet si půjčku přidělenou MMF a vyhnout se státnímu bankrotu. Pokusy o zavedení úsporných plánů už stály draho litevskou a lotyšskou vládu, které v březnu přišly o parlamentní většinu.