Vyberte si jazyk
Existuje nový způsob, jak si prohlédnout Kodaň. Místní turistické centrum nabízí prohlídku města po stopách Sarah Lundové a Birgitte Nyborgové, hrdinek televizních seriálů The Killing a Borgen, které si získaly přízeň diváků po celém světě a obdržely řadu mezinárodních ocenění. Světla reflektorů se díky nim rázem stočila na malou severoevropskou zemi s méně než šesti miliony obyvatel.
Dva skandinávské seriály nám představily zemi nízkých mračen smáčenou deštěm, kde se za vraždami skrývají špinavá tajemství a kde se tříští politické strany. To vše bez frenetického tempa a zvláštních efektů, soustavných dějových zvratů a oslnivých líčidel. Američané jsou z nich paf a rychle nakoupili práva na remaky. Jejich úspěšnost neklesá ani v Dánsku. U třetí řady seriálu The Killing, která právě běží, usedá každý týden 1,7 milionu diváků. „Dovedete si něco takového představit ve Francii? Třetina obyvatelstva u televize?“ směje se režisér Mikkel Serup.
Nudná politika? Šup s ní do scénáře
Hrdinkou The Killing je téměř asociální policistka, která nosí vlasy do culíku a rysy má strhané jako Clint Eastwood v Drsném Harrym. V zahraničí se ale její představitelce dostává pocty jako velvyslankyni.
Stejným fenoménem je Borgen odhalující zákulisí dánského parlamentu Christiansborg na pozadí příběhu Birgitte Nyborgové. Ta byla v seriálu zvolena premiérkou rok předtím, než se v říjnu 2011 stala skutečnou předsedkyní vlády šéfka sociálních demokratů (SD) Helle Thorningová-Schmidtová.
V Anglii Borgen pečlivě sledovali britský premiér David Cameron i šéf liberálních demokratů Nick Clegg. Být vždy o krok napřed, zhatit očekávání, zaujmout diváka obtížným vyjednáváním kolem jmenování bruselského eurokomisaře… právě v tom spočívá úspěch seriálu a dánské filmové fikce vůbec.
Danemarks Radio
Chceme-li tomuto úspěchu porozumět, musíme se vydat do ekologické nové čtvrti Kodaně Orestad, kde se mísí obytné domy s byznys centry. Před prostranstvím, po němž se prochází pár racků, se třepetá vlajka DR (Danemarks Radio). Právě tady vzniká programová strategie šesti veřejnoprávních stanic. Neběží na nich žádná reklama, financovány jsou z koncesionářských poplatků (ročně 303 eur oproti 87 eurům v přepočtu v ČR).
Ve třetím patře spolu v malé prosklené místnosti klábosí tři mladé ženy. Vypadá to, jakoby si právě udělaly pauzu na kafe. „Bude to náš příští velký úspěch,“ prozrazují. V „písárně“, kterou tvoří stůl, dvě židle a gauč, skončila před pár dny poslední pracovní schůzka, na níž tým Borgenu dovedl seriál do finiše. Jeho třetí sezóna je ještě ve výrobě. Nyní se zde schází nové scénáristické trio: hvězdný tým The Legacy (“Dědictví”). Po smrti velké umělkyně se její čtyři děti, které osud rozdělil, musejí vyrovnat s nelehkým matčiným dědictvím.
Naproti v kanceláři sestavuje spoluscénárista Borgenu Jeppe Gjervig Gram vypravěčský oblouk Follow the Money. Seriál se snaží proniknout do zákulisí finančního světa, podobně jako chtěl seriál Borgen odhalit soukolí světa politiky. Jakmile bude hlavní zápletka hotova, připojí se k němu další dva scénáristé, aby společně propracovali jednotlivé epizody. Číslo tři je tu zlatým pravidlem. Tři autoři scénáře a tři sezóny seriálu. Jinak by alchymie nefungovala.
Píšou, jakoby žonglovali
„Chcete znát naše výrobní tajemství?“ ptá se producentka Borgenu Camilla Hammerichová . A pokyne směrem k automatu na kávu… Prostě je potřeba rozzářit mozky. „Je to dynamika. Neutuchající konverzace. Jako byste žonglovali a míček pořád visel ve vzduchu,“ potvrzuje Mada Dul Larsen, která právě vyšla z „písárny“ The Legacy. Scénáristé pracují v DR jako stálí zaměstnanci. Do pracovní doby se jim započítává i čas strávený vyhledáváním potřebné dokumentace k příběhu.
Dánové zprvu tápali, než vybrousili k dokonalosti model, nad nímž dnes evropští scénáristé blednou závistí. „Do začátku devadesátých let jsme vysílali jen samé nudné pořady, které natáčeli amatérští kameramani,“ vzpomíná si Camilla Hammerichová.
„Naše televize byla taková zpohodlnělá. Pro filmaře podprůměrná, proto se od ní odvraceli,“ říká. Z letargie ji vyvedl až Camillin nevlastní bratr, režisér Rumle Hammerich, kterého DR jmenovala v roce 1992 vedoucím oddělení dramatické tvorby. Hammerich se hned nato vydal do Spojených států a po návratu do Dánska usiloval o odstranění bariér mezi televizní a filmovou tvorbou.
Scénárista je šéf
Ke spolupráci vyzval nejsmělejší režiséry a renomované filmové techniky, absolventy kodaňské národní filmové školy, kterou prošli i Lars Von Trier, Bille August, Thomas Vinterberg, Susanne Bierová (v roce 2011 získala Oskara za snímek Lepší svět) nebo Nicolas Winding Refn, který režíroval film Drive. „Scénáristé jsou na vrcholu pyramidy. Producenti si musejí vybrat nejlepší tým, aniž by jim vnucovali určitého herce nebo střihače,“ dodává Camilla Hammerichová. Jedinou podmínkou vyplývající z poslání veřejné služby je nabídnout divákům pokaždé dvojí interpretační rovinu, a osvětlit jim tak skutečné dění. V The Killing se například zdařile prolíná policejní vyšetřování s politickými otázkami. A třetí sezóna seriálu se dokonce zaměřuje na dopady finanční krize.
V norském Oslu proběhl 29. října seminář věnovaný dánskému modelu filmové produkce, na který byl pozván i nynější šéf dramatické tvorby DR Piv Bernth. Účastníky semináře udivilo, jak velkou mají scénáristé v Dánsku tvůrčí svobodu. Žádný nátlak ze strany televizní stanice? Ani sebemenší. Žádná zvědavost? Připomínky? Ne. *„Umělecká vize musí mít navrch. Jakmile projekt schválíme, už do něj nezasahujeme. To je podstata našeho modelu,“ vysvětluje Piv Bernth. „Komerční kanály znervózňuje míra sledovanosti, a proto tam tento model neobstojí,“* dodává.
Programový výběr DR zatím žádný politik nekritizoval. Zajímavé ale je, že se do Borgenu od začátku vysílání ostře pustili dánští novináři spolu s mediálními poradci politiků. To nemůže fungovat, tvrdili o seriálu. Tvrdě ho odsoudil dokonce i týdeník levého středu Politiken. Každopádně průzkum i mezi jeho čtenáři o rok později ukázal, že Borgen patří k jejich oblíbeným pořadům. Tou samou dobou vyvolal skandál kolem daňového podvodu, do nějž byl zapleten i mediální poradce bývalého premiéra, debatu o tom, jak rozhodující postavení dnes tito tvůrci veřejného mínění mají.
Pohled z Dánska
Tajemství dánského stylu
Tajemství dánských seriálů spočívá v jejich schopnosti udržet diváka v napětí po celou seriálovou sezónu čítající dvacet epizod. Tím se liší od seriálů amerických, kde „vystupuje v každé epizodě jeden vrah a po 45 minutách je případ vyřešen,“ vysvětluje hlavní scénárista seriálu The Killing Søren Sveistrup v rozhovoru s deníkem Jyllands-Posten.
„Už se mi ty detektivky na vysokých podpatcích, které nejdříve na oddělení soudního lékařství sledují pitvu, pak vyřeší vraždu a zmizí na romantickou schůzku, začaly zajídat. Není v tom vůbec žádné nebezpečí!“ říká scénárista, kterého přitom na anglosaské produkci takříkajíc vyrostl.
V První řadě seriálu se diváci jméno vraha Nanny Birk Larsenové dozvěděli teprve po dvaceti epizodách. Jak v Německu (seriál vznikl v německo-dánské koprodukci), tak později i v Norsku a Švédsku zaznamenal The Killing dlouhodobě vysokou sledovanost. Stejný úspěch sklidil i Borgen, který se prodal do 64 zemí.
