Není to tak dávno, co se Čína oficiálně stala druhou největší hospodářskou velmocí planety. V druhém trimestru vyprodukovala jen o něco málo více zboží a služeb než Japonsko. Lépe jsou na tom jen Spojené státy, Washington si však nesmí dělat velké iluze. Vzhledem ke svému průměrnému růstu, který podle banky Goldman Sachs dosahuje 4,25 % ročně, se bude v roce 2027 muset i americká ekonomika sklonit před ekonomikou čínskou, jejíž růst se za posledních deset let dostal jen málokdy pod 10 %. Země v současnosti vyprodukuje zhruba stokrát více zboží a služeb než v roce 1978, což představuje průměrný růst o něco málo víc než 14 % ročně. Čísla, která překonávají fantazii.

Největší vývozce na světě

Čísla, která mnohé znepokojují. Z vtipu o tom, že „God made heaven and earth, and everything else is made in China’“ [„Bůh stvořil nebe a zemi a všechno ostatní je made in China“], jde přece jenom trochu strach. Čína je v současnosti největším automobilovým trhem na světě. Od loňského roku se zde každoročně prodá více automobilů než v USA. V exportu země dokonce překonala i Německo, a stala se tak největším světovým vývozcem. Žádná jiná země nenakupuje více oceli a mědi na mezinárodních surovinových trzích než právě Čína; podle nedávného zjištění také spotřebuje ze všech zemí nejvíce ropy. V mnoha oblastech směřuje nezadržitelně do čelních pozic. A když jí náhodou schází požadovaná technologie, jednoduše si ji koupí, jak ukázal nedávný příklad čínské automobilky Geely, která převzala firmu Volvo.

Jsou ale obavy opravdu na místě? Neměli jsme ostatně už strach v osmdesátých letech, kdy si nové území neúprosně dobývala japonská ekonomika a kdy se zdálo, že automobilové odvětví bude jak v Evropě, tak v Americe vymazáno z mapy? Francouzské a německé značky se tehdy vzpružily tím, že posílily své silné stránky – design, technologie, image značky – a zapracovaly na zlepšení slabých míst – kvalitě a produktivitě. Výzva to byla obrovská, nicméně konkrétně evropské značky vyšly z boje mnohem silnější.

Čínský rozvoj má výhody i pro nás

Totéž zažívá nyní Čína, která zaplavuje svět levným textilem, nábytkem, elektronikou a sportovními oděvy. Má to své výhody. Kdyby nebylo Číny, vyšly by nás trička, sportovní obuv a novinky od Apple daleko dráž. V krátkodobém a střednědobém horizontu bychom se měli z úžasného růstu Číny skutečně radovat. Bez ní by byla světová ekonomika ještě stále ve slepé uličce. Podle odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Čína letos zajistí třetinu světového růstu.

Čínskou výrobu prozatím ještě výrazně doplňuje výroba západní. Čína vyrábí zboží, které vyžaduje velkou část manuální a relativně jednoduché práce, jakmile se však jedná o složitější záležitosti, výroba zůstává na Západě. Jak dlouho to ale ještě bude trvat? V zemi, jako je Čína, přibývá každoročně více nových diplomovaných inženýrů než v USA a Evropě dohromady.

Obr na hliněných nohou

V tom také spočívá rozdíl mezi Čínou a Japonskem sedmdesátých a osmdesátých let. Číňanů je jednoduše desetkrát víc než Japonců: zemi to přináší větší výrobní potenciál, než jakým disponuje kterákoliv jiná země na světě. To nicméně není důvod příliš se znepokojovat, soudí Carsten Brzeski z banky ING – „jinak by taková Belgie nikdy nemohla přežít mezi svými mocnými a daleko většími sousedy, jako je Německo či Francie“.

Čína je doposud však jen obrem na hliněných nohou. I přes to, že je od včerejška druhou největší ekonomikou světa, zůstává zemí gigantických rozměrů a sledujeme-li tabulky ukazující HDP na obyvatele, vidíme, že v hodnocení Světové banky zatím figuruje na 127. místě, až za Angolou a Ázerbájdžánem. Čína je tedy stále ještě rozvojovou zemí. Podle ekonomů je také proto šance, že by dokázala ještě dlouhou dobu udržovat stejné tempo růstu jako v posledních třiceti letech, spíše nepatrná. V loňském roce tak došlo v důsledku různých stávek k výraznému zvýšení platů. Tím se snižuje konkurenceschopnost, a tudíž zpomaluje růst.