Vyberte si jazyk
Nikdo si ještě nevšiml, že za 25 let trvání demokracie pouze opakujeme stále totéž schéma? Spasitel – BSP (opoziční Bulharská socialistická strana, bývalí komunisté) – Spasitel – BSP – Spasitel – BSP... jako kdyby se systém zadrhl.
Také se zdá, že Spasitelé, kteří nás zbavují bývalých komunistů, mají v Bulharsku poměrně krátký život, zatímco BSP působí nezničitelně. Zajímavé, ne?
Dnes je ale situace trochu jiná. Spasitel Bojko Borisov zcela nevyčerpal své síly a také se úplně nezkompromitoval, jak doufali socialisté. A žádný jiný Spasitel se na obzoru zatím nerýsuje. Možná už je vůbec pozdě na to, abychom nějakého pravého – upřímného, zářného a poctivého – získali. Musíme si tedy vystačit s tím, co máme. Po Borisovově demisi by podle mě mohlo dojít na jeden z následujících scénářů:
Řecký scénář
Scénář číslo 1: Řecký scénář není pro Bulhary od včerejška fikcí. Program a složení příští úřednické vlády, respektive vlády odborníků, jež by měla připravit půdu pro červencové volby, neznáme. Nedělejme si ale velké naděje. Dnes máme totiž před sebou zápas, který nebyl kvůli předčasnému odchodu jednoho týmu z hřiště dohrán do konce. Vše bude tedy opět záviset na transparentnosti a korektním průběhu nadcházejících voleb. Řecký scénář lze shrnout takto: vznik fašistického, ať už pravicového, či levicového hnutí, něco na způsob místního Zlatého úsvitu, které bude vydělávat na věčném přetahování mezi BSP a Spasitelem. Už nyní ho lze tušit při pohledu na oholené hlavy některých demonstrantů skandujících „všichni jsou prohnilí!“ A protože „prohnilé“ jsou všechny ostatní strany, má před sebou Zlatý úsvit s bulharskou příchutí cestu volnou a na tradiční nacionalisty budeme ještě jednou s lítostí vzpomínat.
Socialisté u kormidla
Scénář č. 2: BSP se chopí moci. Dokáže ale vláda ovládaná socialisty zaručit zemi prosperitu? To není moc pravděpodobné. Protože stejně jako ostatní představitelé evropské levice začnou i ti naši bez rozmyslu utrácet. Proč? Aby si zachovali přízeň nezaměstnaných, kteří, jak dobře víme, mají větší sklon volit levici než lidé pracující. Čeká nás pár let sladké malátnosti, než budeme muset znovu doufat v příchod Spasitele. To znamená návrat na startovní pole.
Ochromení institucí
Scénář č. 3: zablokovaný parlament. Preference BSP a Občanů za evropský rozvoj Bulharska (GERB, konzervativní strana) byly podle průzkumů doposud vyrovnané: 29 % pro každou. Pokud stávající poměr sil přetrvá, budeme mít parlament připomínající automobil bez brzd, v němž jede medvěd, had a kouzelník a není jasné, kdo bude mít navrch. Nejpravděpodobnější je, že se auto nabourá. V tom případě se volantu chopí Hnutí za práva a svobody (DPS, strana zastupující bulharské muslimy), ale protože nebude moct řídit samo, utvoří koalici s BPS – scénář, který známe už nazpaměť. Takže opět návrat na startovní pole.
Rytíř na bílém koni
Scénář č. 4: Boris Bojko ve volbách přesvěčivě zvítězí a vrátí se zpět na bílém koni – bude opět Spasitelem. Je to možné? Ano, protože několik tisíc demonstrantů, kteří v čele s dvěma sty výtržníky protestují proti drahé elektřině, nepředstavují celé voličstvo. Pokud toto nastane, zmobilizuje BSP zcela jistě své jednotky a půjde do ulic rozhlašovat, že volby byly „zfalšovány“. Borisov není nejnenáviděnějším politikem v zemi. Jen doufám, že si po posledních událostech uvědomil, že není ani politikem nejoblíbenějším. Nicméně ten, kdo jeho jméno z politické agendy už vyškrtl, se velice spletl.
Existuje ještě nějaký jiný scénář? Děsí mě, když slyším různé zabedněnce vykřikovat, že nechtějí nikoho z politiků ani známých, ani neznámých. Je to skuteční pohroma, protože v Bulharsku těchto lidí přibývá. Ale politika a ti, kdo ji dělají, jsou nutným zlem. Takový je život, nic lepšího jsme zatím nevymysleli.
Pohled z Prahy
Střet kultur
Bulharský premiér Bojko Borisov podal 20. února demisi. Učinil tak pod tlakem demonstrací proti vysokým cenám elektřiny, kterou do země dodává společnost ČEZ. Českému energetickému gigantu nyní hrozí ztráta licence. Hospodářské noviny k tomu poznamenávají:
Investice ČEZ na Balkáně byly od počátku rizikové […] Podnikání v Albánii, které nedávno skončilo faktickým zestátněním tamních akvizic ČEZ, už bylo za hranicí únosnosti rizika. […] Bulharsko je úplně jiný případ: země je v Evropské unii, na niž se ČEZ nyní může obrátit jako na arbitra […] Přesto je třeba podstatu sporu vidět ve střetu kultur. Zatímco české firmy se na začátku 90. let pod ideologií "čistého trhu" naučily podnikat bez ohledu na sociálně-ekonomické souvislosti, v Bulharsku je takové podnikání dnes považováno za zlodějnu.
Podle pražského hospodářského deníku může mít současný střet kultur i pozitivní efekt:
Bulharům dojde, že při určování cen energií asistuje velkým firmám stát a že to byl právě jejich státní regulátor, který […] zvýšení cen slíbil. České firmy zase možná pochopí, že tlak na maximalizaci zisku nemusí být v každém prostředí nutně dlouhodobě efektivní, přestože legislativní rámec napínání cen umožňuje.
