Kongresu strany, který se odehraje v neděli 14. dubna, se Alexander Gauland trochu obává. Vyhledal jednu z klidnějších restaurací v berlínské vládní čtvrti. V té teď sedí – prošedivělý muž v tvídovém saku, kterému všechen ten povyk kolem jeho nové strany už přestává být příjemný.

Dvaasedmdesátiletý Gauland je spoluzakladatelem strany Alternativa pro Německo – „Alternative für Deutschland“. Na zakladatelský kongres strany v berlínském hotelu Interconti se do minulého pátku přihlásilo již více členů, než zarezervovaný sál může pojmout, téměř 1500 lidí. „Nevíme, kdo přijde,“ komentuje to Gauland. Jiní by se z velkého zájmu těšili, on se ale bojí, že by se ke slovu mohlo dostat příliš mnoho nedůvěryhodných lidí. Od neděle budou mít všichni ti, kdo již nemohou vystát oblíbená slova Angely Merkelové "bez alternativy", konečně alternativu. Ta se obrací proti kartelu starých stran, proti moci bank a především proti euru. Strana by ráda viděla návrat marky. Pokud se Alternativa na podzim zvládne dostat do spolkového sněmu, bude bojovat za zrušení společné evropské měny.

Tento požadavek je populární. Během ankety institutu pro výzkum veřejného mínění Emnid uvedlo 26 procent dotázaných, že si dokážou představit volit stranu, která je zaměřená proti euru. Do konce minulého týdne měla Alternativa již zhruba 6000 členů. Svým zaměřením láká okraje politického spektra, vedení strany již muselo vyloučit několik pravicových extremistů. Alternativa ale především pytlačí na středo-pravicovém poli, cílem jsou zklamaní voliči stran CDU/CSU a FDP. „Podobná strana pro nás představuje riziko,“ říká poslanec spolkového sněmu za CDU Klaus-Peter Willsch. […]

Alexander Gauland je sám jedním ze zklamaných občanů. Před 50 lety vstoupil do CDU. […] Dělat politiku tehdy bylo snadné, vše bylo mnohem přehlednější. Strana CDU zastávala jadernou energii, brannou povinnost a tradiční obrázek rodiny. Německá marka byla nejsilnější měnou kontinentu. Dnes ale již nic není, jak bývalo. Dnešní konzervativci to nemají lehké. Když Angela Merkelová po Fukušimě razantně prosadila změnu energetické politiky, začal Gauland poprvé o své straně pochybovat. Když začala vydávat stále více miliard na záchranu eura, už toho na něj bylo moc. „Euro nefunguje,“ stěžuje si Gauland. „Tato měna kontinent nespojuje, spíš ho rozděluje.“ Před několika týdny z CDU vystoupil a začal hledat nové útočiště konzervatismu.

Stejně jako on náleželo mnoho příznivců Alternativy unii CDU/CSU. Obrázek strany vytvářejí postarší akademikové na její špici. Po studentské revoltě šedesátých let nyní přichází povstání profesorů. Věkový průměr příznivců Alternativy je pravděpodobně zhruba někde kolem průměrného věku vatikánského konkláve.

Očekávané řešení kmetského problému se jmenuje Bernd Lucke. Chlapecky vypadající profesor ekonomie [má být] zvolen do špičky strany. Padesátiletý Lucke své názory umí předložit jednoduše a jasně.

Na špici masových hnutí to ale profesoři většinou mívají těžké. Lucke to již zkoušel v dolnosaských volbách do zemského sněmu, vstoupil tam do aliance s uskupením Freie Wähler. Nekandidoval jen on sám, ale nabízel i každému kandidátovi uskupení zorganizovat v jeho volebním okrsku přednášku o euru. Poptávka politiků po akademickém poučení byla ale skromná.

Zvláště když Lucke ještě nemá připravenou odpověď na otázku, jak tedy vypadá alternativa ke snaze Merkelové euro udržet. Německo se má eura zbavit, nebo možná ti ostatní, to se pak uvidí. Lucke říká, že na přesné odpovědi se strana ještě neshodla. Ale celé to bude „konsensuální“. Jinými slovy: Země, které chce Německo vyštvat z eurozóny, ať s tím prosím pěkně souhlasí. Ale proč by měly, když Německo tak pilně platí? To je přesně ta páka, komentuje to Lucke. „Už nebudou žádné transferní platby.“ A pocity křivdy vůči Německu, které to vzbudí? Tam bude potřeba dát si samozřejmě pozor. „Musíme si s ostatními sednout a vysvětlit jim, že to takhle dál nejde.“ Angela Merkelová by si tedy měla sednout s François Hollandem a vysvětlit mu přátelsky, že by měl laskavě eurozónu opustit.[…]. „Ale nesmíš se zlobit, François, slibuješ?“ Stejně tak bychom mohli žádat zrušení dlouhých zim.

Na druhou stranu nepotřebujete realistický koncept, abyste jako strana byli úspěšní.

[…] Agentury pro výzkum veřejného mínění pochybují, že Alternativa v září překročí pětiprocentní hranici pro vstup do spolkového sněmu. „Ekonomicky se Německu stále daří dobře, to šance protestních stran zmenšuje,“ komentuje situaci Richard Hilmer z institutu Infratest dimap. Kromě toho má většina obyvatel i během krize eura ve spolkovou vládu důvěru. „Merkelino velké plus je právě evropská politika.“ Alternativa by se přesto mohla stát pro kancléřku ve volbách hrozbou, pokud by nakonec koalice CDU/CSU a FDP a koalice SPD a Zelených skončily příliš blízko sebe.