Americký Sputnik by měl probudit Evropu

Z amerického skandálu s odposlechy by se Evropané měli poučit. Stejně jako kdysi sovětský Sputnik přiměl Američany vyslat prvního člověka na měsíc, by se teď Evropa měla snažit dohnat Ameriku v oblasti technologií.

Cenu za nejlepšího whistleblowera již Edward Snowden obdržel. K tomu by ale tento přeběhlík měl dostat i ocenění za rozvoj německého IT průmyslu od spolkového ministerstva hospodářství. Žádný manažer, vědec ani politik totiž v minulých letech nedal telekomunikačnímu a informačnímu průmyslu takový impuls, jako Snowden a jeho odhalení praktik amerických a britských tajných služeb.

Berlínští politici se však z různých důvodů příliš neradují. Zatímco skandál okolo NSA nečekaně zvyšuje poptávku po německém šifrovacím softwaru, zažívá německá politika šok. Edward Snowden totiž poskytl neprůstřelné důkazy o tom, že Evropa neumí účinně chránit data svých občanů a ani nedisponuje vlastním konkurenceschopným IT průmyslem. Hardware, software, datová spojení a internetové nabídky jsou především záležitostí koncernů z USA, případně z Číny. Američané dominují i internetové infrastruktuře, protože právě ve Spojených státech se nachází většina nejdůležitějších serverů. Německo a státy EU jsou přinejlepším digitálními koloniemi.

Vězeň amerických IT firem

Mnozí však dosud přehlíží skutečnost, že Edward Snowden kromě toho, že byl hlavním hercem ve špionážním thrilleru, svými odhaleními znovu rozdmýchal transatlantický boj o tržní podíly v IT sektoru. Skandál NSA nabízí Evropě pravděpodobně poslední šanci dohnat náskok Američanů. V tomto ohledu se současná situace podobá americkému šoku ze Sputniku v roce 1957, kdy se Rusům jako prvnímu národu na světě podařilo vyslat družici do vesmíru. Američané byli nejprve v šoku, pak ale vsadili vše na to, aby se v letech do vesmíru stali světovou jedničkou, a nakonec byli první, kdo vyslal člověka na Měsíc.

Nynější rozložení sil je srovnatelné - [[Evropa by měla udělat vše pro to, aby nakonec v souboji o strategické technologie neprohrála.]] „Jsme vězni amerických IT firem. A potřebujeme takovýto typ skandálu, abychom si to uvědomili,“ říká Octave Klaba, šéf francouzského koncernu OHV, který nabízí cloudový server, na němž mohou soukromé osoby i podnikatelé ukládat svá data online.

O varování přitom dosud nebyla nouze. Francouzská vláda již od roku 2011 prohlašuje, že je vzhledem k jeho strategickému významu nezbytné evropský IT sektor bránit, a vyčlenila 200 milionů eur na rozvoj vlastního serverového průmyslu. To je ve srovnání s miliardovými investicemi internetových gigantů jako Microsoft, Amazon nebo Google sice jako kapka v moři, ale díky Snowdenovi cítí i příslušná evropská komisařka Neelie Kroesová příležitost pro realizaci svých plánů na podporu evropského IT sektoru z peněz daňových poplatníků a na vybudování vlastní evropské infrastruktury. Komise zvažuje, že by mohla miliardy z evropského strukturálního fondu přelít právě do této oblasti.

Průmysl 4.0

[[Rozhodující roli by v tomto dohánění USA mělo mít Německo.]] To v současné době patří k brzdám jen proto, že Berlín na všechny průmyslově-politické iniciativy, které přichází z Paříže, nahlíží již tradičně skrz prsty. Německý přístup se ale začíná pomalu měnit. Již v dubnu při slavnostním zahájení hannoverského veletrhu zdůraznila spolková kancléřka Merkelová, že Evropa, a Německo především, by měly díky „průmyslu 4.0“, tedy kombinací průmyslové výroby a informačních technologií, opět zaujmout pozici celosvětového lídra. Šok způsobený odposlechy Merkelové a debatou o NSA teď přináší emocionální impuls potřebný k prosazení nezbytných politických rozhodnutí.

V USA je debata o hospodářských následcích Snowdenových odhalení v plném proudu. Studie nezávislého washingtonského thinktanku Itif ukazuje, že globální nadvláda amerických gigantů v oblasti budování cloudových kapacit je v ohrožení. Experti Itifu očekávají, že obrat těchto společností v příštích třech letech kvůli ztrátě důvěry klesne o 22 až 35 miliard dolarů. Sůl do této rány přisypala na nedávném setkání IT sektoru v Tallinnu evropská komisařka Kroesová: „Pokud evropští klienti cloudových služeb už nemohou věřit americké vládě, nebudou možná už věřit ani americkým poskytovatelům cloudových služeb.“ Jinými slovy: Přerozdělení oněch 22 až 35 miliard dolarů by mělo povzbudit evropské cloudové společnosti k tomu, aby ve velkém investovaly do trhu, který již považovaly za ztracený.

Prosazuje se tak zvláštní rétorika, která jde proti dosavadnímu trendu globalizace: [[Francouzští poskytovatelé cloudových služeb jako například telekomunikační koncern SFR hlásají, že nejbezpečnější uložení francouzských dat je ve Francii.]] S obdobnými nabídkami už přicházejí i jejich němečtí konkurenti. A podle průzkumů chce více než polovina středně velkých německých podnikatelů skutečně ukládat svá data jen na německých serverech – pokud ještě vůbec cloudové služby využívají.

Kontext

Propastné zpoždění

„Současný skandál s odposlechy ukazuje, že v řetězci digitálních informací se poměr sil mezi Spojenými státy a Evropou pravděpodobně dostal do kurzu 100:1,“ podotýká komentátor Eric Le Boucher v deníku Les Echos.

Francouzský novinář upozorňuje na to, že Američané a Evropané mají zcela jiné pojetí rovnováhy mezi bezpečností a svobodou. Podle Le Bouchera

digitální revoluce skýtá pro Ameriku dvojí výhodu. Na jedné straně Američané umí vyvíjet tisíce aplikací a vytvořit tak nová pracovní místa spojená s analýzou dat. Čím více bude strojů na uchování dat, tím lepší budou s tím spojené nabízené služby. Hraje tu roli důvěra v hospodářský systém. Ta je ve Spojených státech přirozená, nikoliv však ve Francii. Dále pak téměř všechny společnosti, které sbírají „data“, jsou dnes americké, a mají obrovskou výhodu oproti jejich začínajícím rivalům v Evropě. Ti totiž by museli data koupit od Američanů, pokud by data o Evropanech Američané chtěli prodat. Je to velká loupež paměti... […]. Nakonec, abychom uzavřeli kruh, je třeba dodat, že miliardy datových souborů se povětšinou skladují ve velkých datových centrech na americkém území, kam mají přístup federální bezpečnostní agentury, a ty jednají často zcela netransparentním způsobem. Všechno je uchováno na síti: obrana, svoboda, hospodářství. Digitální revoluce boří základy Evropy.