Ellen Mulderijová, původem z Fríska [provincie na severu Nizozemí], emigrovala se svou rodinou do Švédska v roce 2007. „V Nizozemí pořád všichni spěchají. Nedávno jsem se tam vrátila a říkala jsem si: ‚Nechce se vám někdy vyhradit si trochu času na život?“ vypráví v téměř liduprázdné švédské vesničce Hjulsjö. Její nizozemský manžel Rudy pracuje v lesnictví a jejich tři děti chodí do školy. V nádherném lesnatém kraji vládne skutečný klid. Většina původních obyvatel už odtud dávno odešla za prací.

Ve Švédsku žije přibližně 8 300 nizozemských emigrantů, nepočítaje ty, kteří zde pobývají jen přechodně. Jejich počet má tendenci k růstu. Od roku 2000 se v nové skandinávské vlasti usadilo na tisíc Nizozemců.

„Počet Nizozemců, kteří odcházejí do Švédska, se výrazně zvýšil po 11. září 2001,“ upřesňuje Rob Floris z pracovní agentury v Kalmaru. „Svou roli sehrály i problémy spojené s Pimem Fortuynem [populistický politik zavražděný v roce 2002]. Pak tu byl Theo van Gogh [televizní producent, publicista a režisér zavražděný v roce 2004] a nyní Geert Wilders [populistický islamofobní politik]. Pokaždé, když je Wilders středem dění, přicházejí mi žádosti od Nizozemců, kteří chtějí emigrovat.“

Floris je poradcemEURES, evropské služby na podporu pracovní mobility mezi členskými státy. Podle jeho názoru přitahuje mnoho Nizozemců na Švédsku tamní politická stabilita. „Já jim ale říkám: nesmíte se na to dívat růžovými brýlemi,“ zdůrazňuje s odkazem na vraždu ministryně Anny Lindhové v roce 2003.

Nizozemce láká klid, prostor a příroda

Pak je třeba ale říct, že Švédsko je jedenáctkrát větší než Nizozemí a má sotva 9,2 milionů obyvatel [Nizozemí má zhruba 16 milionů obyvatel], z čehož 3 miliony žijí ve Stockholmu a okolí. „Stres je zanedbatelný a mimo Stockholm neexistují dopravní zácpy, kriminalita je nižší než v Nizozemí a lidé se vzájemně respektují,“ tvrdí Floris.

Nizozemce láká především klid, prostor a příroda. Tato slova se objevují ve všech rozhovorech s Nizozemci žijícími ve Švédsku. Švédsko je navíc v porovnání s Nizozemím levnější. „Za 100 000 eur máme velký samostatný dům s hektarovým pozemkem,“ uznává Floris. Levnější jsou i měsíční náklady na energie, pojištění domu a auta i benzín. Nemusíte si platit zdravotní pojištění, protože švédští občané ho mají automaticky zahrnuto v daních.“

Jak také nedávno poznamenal generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), švédská ekonomika je „stejně tak stabilní jako Pipi Dlouhá punčocha“. Země se dostala z finanční krize bez újmy a nabízí stovky volných pracovních míst v oblasti informačních a komunikačních technologií a ve zdravotnictví.

„Nizozemci přijíždějí s celou rodinou, rychle se učí jazyk a jsou pracovití. Jsou také podnikaví. Tuhle mentalitu nizozemské Východoindické společnosti mají v genech,“ říká Floris.

„Švédsko je zemí, kterou potřebujete“

Ellen Mulderijová je rovněž podnikavá. Její obchod s bioprodukty, který zároveň funguje jako kavárna, vnesl do vesnice Hjulsjö, kde žije jen padesát obyvatel, trochu života. Dům je zatím v troskách. „Nic tu nefunguje, je opravdu v hrozném stavu.“ Pustila se ale i do tohoto úkolu. „Je těžké tady vyjít,“ říká Ellen, která dostává na provoz obchodu a na chov ovcí dotace od EU.

Většina Nizozemců se usazuje v provinciích Värmland a Dalarna [na jihu Švédska], ve dvou nádherných lesnatých a kopcovitých krajích, které objevili během prázdnin. „Na venkově ale není moc pracovních příležitostí,“ upozorňuje Floris. „Spousta lidí si chce otevřít penzion, který ale funguje jen osm týdnů ročně, a to k výdělku nestačí.“

Podle Roba Florise je dobré si rozhodnutí emigrovat předem dobře promyslet. „Nestačí se do Švédska podívat v létě, je třeba přijet i v jinou roční dobu. Bude se vám tam také tak líbit, až padne v zimě tma ve tři hodiny odpoledne a až budete muset odhrabávat metr sněhu, který napadl přes noc? Pokud ano, pak je Švédsko opravdu zemí, kterou potřebujete.“