Vražedné okurky zasévají v Evropě paniku

Nákaza E.coli, která se objevila před třemi týdny v Německu, se šíří Evropou. Do dnešního dne zemřelo na následky onemocnění způsobeného touto bakterií 16 lidí, z toho 15 v Německu. Nakaženo bylo více než 300 lidí. Zdravotnické orgány v Hamburku, které informovaly o tom, že nákazu přenášejí španělské salátové okurky, dnes přiznávají, že zdroj infekce stále není znám.

„Zatímco Evropané pátrají po původu tykvovité zeleniny s nákazou E.coli, počet obětí roste,“ kritizuje rumunský deník Jurnalul National, který situaci shrnuje slovy: „Evropa se třese strachy.“ Bukurešťský deník opírá své tvrzení o rozhovor s biologem Gheorghem Mencinicopschim: „Okurková chřipka je novým biologickým strašákem. Jsem přesvědčen o tom, že se jedná jen o další epizodu ze seriálu o chřipce ptačí, prasečí atd. Jinými slovy jsme nabádáni k tomu, abychom přestali jíst vepřové maso, kuřecí maso… A k tomu dnes zeleninu a zítra možná ovoce. Zkrátka abychom všichni přešli na fast food!“

Německý tisk se omezuje na informační servis pro spotřebitele a pokroky ve výzkumech, přičemž zároveň upozorňuje, že se na Německo začínají snášet výtky jeho evropských partnerů. Výjimku tvoří Frankfurter Allgemeine Zeitung přinášející přehled „kafkovského týdne pro německé pěstitele zeleniny“. „Zatímco potravinové krize začínají obvykle odhalením původu potenciálního rizika – potácející se krávy, chrchlající prasata atd. – nákaza Ehec začíná smrtí. Epidemiologové pracují jako komisaři vyšetřující vraždu. Okruh podezřelých je velice široký.“

Ve Španělsku převládají protiněmecké nálady. Ministryně zdravotnictví spolkové země Hamburk Cornelia Prüferová-Storcksová potvrdila, že rozbory vyvrátily španělský původ nákazy E.coli, nicméně „se neomluvila“, zdůrazňuje El Mundo v úvodníku. „Je zřejmé, že za nastalou situaci nese vinu především Německo,“ jehož vláda „nebyla schopna hamburské úřady kritizovat“ i navzdory „pošetilému jednání“ ministryně, „která nerespektovala evropský protokol stanovený pro vyhlašování potravinové pohotovosti“. „Ještě víc je ale zapotřebí kritizovat neschopnost vlády španělské“, které „chybí reflex“ a „která svými protesty Německem nijak nepohnula“.

Německo nyní musí svou chybu napravit, píše La Razon v úvodníku. „To ale neznamená, že se na problém zapomene. Jednak proto, že panika je velice obtížně zvladatelný duševní stav, a za druhé proto, že zemědělci utrpěli příliš velkou újmu.“ „Německá vládní kampaň na podporu naší zeleniny a odpovídající hospodářské odškodnění jsou nezbytnými kroky.“

Podle listu Público poukazuje okurková krize na to, že „jak slabá je EU v oblasti řízení situací tohoto typu, když nedokáže zabránit tomu, aby nepodložená nařčení způsobovala obrovské újmy celému hospodářskému sektoru členského státu“.

Jádrem problému je podezíravost, domnívá se francouzský deník Libération. Ta se ale „nemůže stát politikou veřejného zdravotnictví. Zasévá paniku ve chvíli, kdy spotřebitelé potřebují vysvětlení a informace. Politika psychózy je devastující jak pro ekonomiku, tak především pro zdraví.“

Nizozemský deník De Volkskrant se pak domnívá, že:

„obavy nevyvolává okurka, ale neschopnost příslušných orgánů zabránit šíření nákazy.“ „Absence jasného přístupu je zřejmě odrazem neprůhlednosti volného trhu s ovocem a zeleninou v Evropě a členských zemích.“ Jak uzavírá nizozemský deník:

„přestat jíst okurky je projevem směšné hysterie, zejména pokud spotřebitelé zeleninu předem myjí a loupají – tak jak se to vždycky doporučovalo.“