Kdo zná v Evropě Françoise Hollanda? Kandidát socialistů pro francouzské prezidentské volby je mnohem nenápadnější než současný prezident Nicolas Sarkozy a na mezinárodní scéně se zatím příliš neobjevoval. Ale 6. května večer by se mohl stát šéfem druhého nejvlivnějšího státu EU a novým alter-egem kancléřky Angely Merkelové. Podle průzkumů v tuto chvíli vede nad Sarkozym o 20 %. Je tedy na čase začít se zajímat o tohoto muže, jenž byl dlouho považován za politika nevýrazného a bez jiskry.

V prosinci se François Hollande zviditelnil v evropské debatě oznámením, že bude-li zvolen, zahájí nová jednání o fiskální dohodě, kterou podepsalo pětadvacet členských států EU. „Pokud tam nebude kritérium růstu, podpory zaměstnanosti a účinné koordinace hospodářských politik, nemůžeme tuto smlouvu v tomto stavu převzít,“ potvrdil znovu počátkem února. K tomuto postoji, který Sarkozy a jeho ministři označili za nezodpovědný, lze říci přinejmenším to, že se v Berlíně setkal s jistou skepsí.

Françoise Hollanda, který do politiky přišel spolu s Françoisem Mitterrandem a byl dlouholetým chráněncem Jacquese Delorse, nazývají Francouzi „Evropanem z rozumu“ spíš než duší. Tento generační rys sdílí s mnoha současnými politickými představiteli. Je ale kandidátem strany, kterou hluboce rozdělilo referendum v roce 2005 o evropské ústavě, což ho možná vede k větší opatrnosti ve věci evropských smluv.

Svědčí o tom volby, které se konaly 21. února v Národním shromáždění [dolní komora francouzského parlamentu]. Francouzští poslanci schválili Evropský stabilizační mechanismus, fond ve výši 500 miliard eur určený na pomoc státům ve finančních potížích. Hollande, který se ocitl v kleštích mezi příslibem vyjednatnovou fiskální dohodu a nutností neblokovat zásadní opatření k zaručení stability eurozóny, doporučil poslancům Socialistické strany zdržet se hlasování. Dvacet poslanců nicméně hlasovalo proti, čímž dali najevo, že pokud se Hollande dostane k moci, mohl by se mu jeho politický tábor v evropských otázkách vzpírat.

Znamená to, že je bezmocný? I přesto, že svou vizi Evropy musí ještě upřesnit a odstranit nesrovnalosti uvnitř strany, by Hollande neměl zůstat v izolaci. Je pravda, že Německo Angely Merkelové, podporované zeměmi jako Finsko a Nizozemí a komisařem pro měnové záležitosti Ollim Rehnem, nadále prosazuje politiku rozpočtové disciplíny a snížení deficitu. Jak ale ukazuje dopis, který tento týden podepsalo 12 šéfů vlád, mezi nimiž i Brit David Cameron a Španěl Mariano Rajoy, které zrovna nelze označit za hýřily, myšlenka politiky růstu si v Evropě razí svou cestu.

Bude-li François Hollande zvolen, určitě nebude moci vyjednat novou fiskální dohodu, která pro tuto chvíli zklidnila krizi. Bude ale dalším hlasem prosazujícím změnu současné politiky úsporných opatření. Ve skrytém souboji mezi Francií a Itálií Maria Montiho o to, kdo se stane partnerem a politickou protiváhou Německa, bude mít to, co odteď Hollande do 6. května řekne, svůj význam. Proto musejí všichni Evropané dávat bedlivý pozor. A proto také musí Hollande mluvit jasně.