Dnešní vydání listu De Morgen přichází s podivuhodným titulkem na úvodní straně: „Proč už v Morgenu nepoužíváme slovo ,allochtonní’”, kterým se v Nizozemsku a ve vlámské části Belgie označují imigranti či lidé cizího původu a které je kritizováno kvůli stigmatizaci, kterou vyvolává. Šéfredaktor Wouter Verschelden rozhodnutí vysvětluje:
Náš deník se rozhodl nepoužívat tento velice vágní termín, který již ze své podstaty poukazuje na lidi, kteří„nejsou odsud”, aniž by se však ve skutečnosti používal k označení třeba Nizozemců, Francouzů či Němců. Je to termín pro všechno, který může znamenat neomezený počet vlastností: Muslim, málo vzdělaný, znevýhodněný, Arab, Severoafričan, Neevropan”.
Deník rovněž upozorňuje, že se jedná o „jedinečný lingvistický fenomén”:
V angličtině či francouzštině tento termín jednoduše neexistuje. [...] V těchto zemích nejsou dotyčné osoby označovány společným jmenovatelem”. [Jde o] „prostoduché nálepkování skupiny osob”, [protože i u dětí imigrantů] „je velká šance, že budou označeny za ,allochtonní’. Kdy už nemá být člověk považován za allochtonního? Můžeme dělat kvalitní novinařinu a zároveň používat toto slovo? A uvědomovat si přitom, že stigmatizuje a vede k exkluzi?
,Ne”, odpovídá deník, který podle svých slov nehodlá nijak zmenšovat „problémy spojené s multietnickým a multináboženským soužitím”. Rozhodnutí deníku nespadlo z nebe, má souvislost s nedávnými událostmi v zemi, jako například filmem Žena z ulice - dokumentárním snímkem o sexuálním obtěžování v bruselských ulicích ze strany mladých přistěhovalců, či lidí přistěhovaleckého původu - a nepokojů v Antverpách v reakci na film Nevinnost muslimů, po nichž přišla polemika vyvolaná záměrem vůdce vlámských nacionalistů Barta De Wevera zrušit slogan města Antverp „Město pro všechny” v případě, že bude 14. října zvolen.