Vyberte si jazyk
Estonsko se 1. ledna stalo sedmnáctým členem eurozóny. „Změna měny život Estonců nijak zásadně nezasáhne, bude však nutné zvyknout si na to, kolik to či ono zboží stojí v eurech,“ komentuje estonský list Postimees. „Nějakou dobu budou lidé pravděpodobně v nákupech opatrnější a budou pozorněji počítat, zda cena v eurech odpovídá ceně v estonských korunách. Zkušenosti varují před snahami příliš ceny ,zaokrouhlovat’.“ „Se vstupem Estonska do eurozóny se Estonci alespoň již nemusejí obávat devalvace, zatímco ještě před rokem šlo o obavy zcela opodstatněné,“ dodává deník. Nebe nad eurozónou nebylo však během posledních let bez mráčku. Krize zviditelnila absenci finanční disciplíny hned několika členských států a pesimisté již hovoří o možném rozpadu společenství. „V této situaci je třeba se ptát, proč se Estonsko tolik snažilo dostat na potápějící loď,“ poznamenává Postimees. „Pokud by se však eurozóna měla skutečně rozpadnout, jednalo by se o takový kolaps, že otázka, zda jsme uvnitř či venku, nebude mít valného smyslu.“
„Malé Estonsko euro posílí,“ tvrdí v článku publikovaném listem Volkskrant Edin Mujagic z nizozemské Univerzity v Tilburgu. I když není baltská republika hospodářskou velmocí, ve věci veřejných výdajů je „příkladná“, ujišťuje nizozemský ekonom. Státní dluh Estonska tvoří pouhých 7 % HDP, je tedy podstatně nižší, než v případě silných ekonomik eurozóny. Edin Mujagic dodává, že vstup Estonska do zóny společné měny je pro Německo, Nizozemsko a Finsko ve skutečnosti dobrou zprávou. Pro tyto rádoby ctnostné státy není příchod země, „která prosazuje zdravé veřejné finance, nepřeje si financovat dluh nákupem státních obligací a prioritu klade na kontrolu inflace“, do struktur Centrální evropské banky „vůbec špatným vývojem“.
