Vyberte si jazyk
Podle deníku El Mundo není vzájemná dohoda mezi Finskem a Řeckem o dalších zárukách poskytnutých Aténami v otázce splacení finančních obnosů, se kterými počítá druhý evropský záchranný plán, nic jiného než „sobecký útok na jednotu eurozóny“. Týden po dohodě Nicolase Sarkozyho s Angelou Merkelovou o opatřeních v boji proti dluhové krizi „Finsko torpédovalo“ pokrok, kterého bylo v cestě ke společné fiskální politice dosaženo.
Podle madridského deníku bude smlouva mezi Helsinkami a Aténami modelem ostatním. Další země jako je Rakousko, Slovensko či Slovinsko ji budou požadovat pravděpodobně též. Tím „zvýrazní existující rozdíly v euroskupině a uvedou trhy v pohotovost“. Navíc podráždí německou kancléřku, která kritizovala „snahu udělat z kolektivního problému individuální zkratku“, což „ohrožuje akceschopnost komunitárních institucí“, všímá si jiný španělský listLa Vanguardia. „Není snadné pochopit, proč řecká vláda otevřela tuto Pandořinu skříňku. Důvodem je možná spěch a vůle uchlácholit finské veřejné mínění, jehož část záchranný plán pro Řecko odmítá,“ spekuluje barcelonský deník.
I Nizozemci se k iniciativě staví negativně. Podlelistu Trow „[řecká] záruka i nadále způsobuje bolesti hlavy“. Nizozemský deník informuje, že ve snaze uklidnit poslance jim ministr financí připomněl, že „smlouva [mezi Finskem a Řeckem] je prozatím právně nezávazná“. „Nizozemská vláda zastává i nadále stanovisko proti záručním smlouvám,“ zdůrazňuje Trow, podle kterého bude však v případě, že tyto smlouvy skutečně vejdou v platnost, „Nizozemsko též vyžadovat záruky.“
