Vyberte si jazyk
Dluhová krize zničila už druhou vládu. Podobně jako Irové poslali ke dnu Briana Cowena, Portugalci vykázali do opozice Josého Sócratese a jeho Socialistickou stranu.
Voliči v Portugalsku, stejně jako v Irsku potrestali vlády za to, že jim nenavrhly jiné řešení než úsporná opatření, kterými chtěly ujistit trhy (zase je) o solventnosti svých bank či států a zajistit splátku miliard vypůjčených od EU a MMF.
Přitom v Portugalsku, stejně jako v Irsku přebírá nové osazenstvo kabinetů styčné body těch samých plánů úsporných opatření, které stály místo jejich předchůdce. „Nemáme na výběr,“ říkají. Ve hře je jejich schopnost získat peníze na trzích (a tedy financovat veřejnou politiku) – a také přežití eura, dodávají jejich evropští partneři.
V dějinách Evropy se ještě nikdy nestalo, že by suverénní státy měly v natolik zásadních oblastech, jako jsou veřejné finance nebo rozpočet, tak omezené pole působnosti. Situace došla tak daleko, že je dnes dokonce obtížné odlišit akci vlády levicové od pravicové.
Stejně tak se evropská integrace ještě nikdy nejevila veřejnému mínění, stejně jako politickým představitelům natolik konkrétně. Škoda jen, že politikové spíše reagují na události, než že by byli jejich skutečnými aktéry. To se Evropanům nelíbí. A dávají to najevo u volebních uren i v ulicích.
