Průmyslová odvětví nejvíce znečišťující životní prostředí uhlíkovými emisemi si budou muset od roku 2013 kupovat všechny emisní povolenky na finančním trhu, kde se tuna uhlíku bude prodávat od 30 euro. Tak praví teorie. Praxe je ovšem jiná. Zatímco původně bylo v plánu poskytnout emisní povolenky zdarma některým sektorům zvlášť vystaveným riziku mezinárodní konkurence, a zabránit tak „uhlíkovým únikům“ do environmentálních rájů, připomíná dnes jejich výčet skutečně tučný seznam průmyslových aktivit.
Evropská komise zaregistrovala nejméně 164 „citlivých“ odvětví a pododvětví. Na seznamu přirozeně figuruje ocel, beton a hliník. Najdeme tam ale i výrobu spodního prádla, tapet, farmaceutických preparátů, vonných olejů, zbraní či košťat. Tato odvětví mají na svědomí přibližně čtvrtinu všech emisí v rámci systému EU s uhlíkovými kvótami a až 77 % všech emisí z manufakturní výroby. Místo toho, aby si tyto sektory kupovaly od roku 2013 emisní povolenky v dražbách, tak budou moci těžit ze zdarma přidělených povolenek. „Tento seznam byl sestaven pro případ, že by v Kodani nedošlo k dohodě“, vysvětluje mluvčí Evropské komise Barbara Helfferichová.
Zachranný kruh v případě kodaňského neúspěchu
Ve většině hlavních měst, konkrétně pak ze strany zaměstnavatelů je však tento seznam výjimek považován za schválený, a to nezávisle na výsledku jednání. „Ten seznam je přemrštěný!“ soudí britský europoslanec Chris Davies. „Političtí představitelé umějí velice dobře definovat ambiciózní cíle, ale jakmile dojde na detaily, věci se mění“, dodává Davies. Návrh závěrů evropského summitu, který proběhne ve čtvrtek a v pátek v Bruselu, stanoví, že „tento seznam bude revidován podle výsledku jednání v Kodani“. V případě, že bude v Dánsku uzavřena dohoda, „dojde k opravdovým potyčkám“, tvrdí Davies. Jeho německý středopravicový kolega Karl-Heinz Florenz s ním souhlasí, přičemž se domnívá, že „v případě velkého úspěchu v Kodani nebudeme seznam potřebovat. Naopak pokud to úspěch nebude, budeme ho potřebovat k ochraně našeho průmyslu.“
Inventář 164 sektorů byl sestaven rychle za účelem uklidnění průmyslových odvětví a metropolí. Angela Merkelová důrazně hájila průmysl své země, zejména výrobce vápna a cementu, a Silvio Berlusconi se dokonce chlubil tím, že „získal vše, co chtěl“ pro ochranu italského průmyslu. Všechna odvětví se pak vrhla do dravého lobbingu v Bruselu, aby získala místo v klubu rizikových sektorů. Tváří v tvář delokalizaci museli Evropané položit na misky vah ochranu klimatu a ochranu zaměstnání. V případě neúspěchu tedy Evropa do Kodaně dorazí se záchranným kruhem.
CO2
Polsko kšeftuje se svými emisními povolenkami
Polská klimatická politika se stala v Bruselu citlivým tématem, informuje list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Varšava právě zamítla nabídku Berlína na vypršení všech nepoužitých kvót na emise CO2 do roku 2012. Polsko však naopak počítá s tím, že část povolenek prodá za 40 milionů euro Irsku a Španělsku. Tyto země tak budou moci respektovat své závazky ve snižování emisí a zároveň je zvýšit. „Pro Evropskou komisi, která považuje tyto práva na emise za vrozenou vadu Kjótského protokolu, je to velká rána,“ poznamenává německý deník. Polsko se zavázalo snížit své emise CO2 o 6% z hodnot dosažených v roce 1988 do roku 2012. „Dnes kvůli propadu svého těžkého průmyslu po roce 1990, Polsko své emise nesnížilo o 6%, ale o 29%.“ Podle listu FAZ, „Polsko vytváří precedent:“ i ostatní země východní Evropy, plus Rusko a Ukrajina mají nepoužité emisní povolenky, jejichž výši Komise odhaduje na 10 milionů tun.