Nedaleko vesnice Mingir vzdálené 80 km na jih od Kišiněva.

Emigranti čekají na zpáteční lístek

V neděli 28. listopadu budou Moldavané volit své poslance. Dvěma zásadními otázkami voleb jsou: jak vyjít z politické a sociální krize a zda se přiblížit Evropské unii, nebo Rusku. Emigranti za hranicemi země doufají, že jim rozřešení těchto otázek umožní návrat domů.

Zveřejněno dne 26 listopadu 2010 v 15:47
Nedaleko vesnice Mingir vzdálené 80 km na jih od Kišiněva.

Ať se to komu líbí, či nelíbí, moldavská emigrace si z celého srdce přeje, aby „tragédie Voronin“ už skončila [Vladimír Voronin, moldavský prezident v letech 2001-2009, stále nemá nástupce. Poslanci zvolení 28. listopadu by měli určit nového prezidenta].

To si myslí i ti, kdo emigrovali za Lucinschiho [prezident v letech 1997-2001], za jehož vlády žili Moldavané v nelidských podmínkách a umírali hlady. Tvrdit, že na konci devadesátých let byli Moldavané v kontextu naprostého chaosu, nuzných životních podmínek, mzdových nedoplatků a neproplacených důchodů v podstatě vypuzeni ze země, není přehnané. Lucinschiho „vyděděnci“ odešli s nadějí, že se za dva tři roky, až se změní režim, zase vrátí.

Přišel ale Voronin. Proto chovají takovou zášť vůči Komunistické straně, která vytvořila podmínky k tomu, aby stále více Moldavanů opouštělo zemi a stále méně se jich mohlo vrátit.

"Země fíglů"

Peníze, které emigranti vydělali, zajišťovaly značnou část moldavského rozpočtu. V roce 2008 představovaly jimi zaslané finanční prostředky 36,2 % HDP. V roce 2009 poslala moldavská emigrace prostřednictvím bank do země oficiálně téměř jednu miliardu eur a půl miliardy eur v prvních osmi měsících letošního roku. Nemluvě o dalších milionech zaslaných jinou cestou. To komunistům umožnilo voličům lhát a holedbat se tím, že drží stát nad vodou.

Newsletter v češtině

Komunisté emigrační odliv podporovali a na odchodu schopné pracovní síly vydělávali, protože voliči třetího věku, kteří v zemi zůstávali, byli slabí a snadno manipulovatelní. Stačilo malé zvýšení důchodů nebo drobné „volební dárky“. Ceny přitom rostly závratnou rychlostí.

„Vyděděnci“ se zatím z velké části v evropských zemích řádně usadili, začlenili se a dokonce přizvali i své rodiny. I když ale Moldavsku poskytovali peníze, žádného vděku se jim za to nedostalo. Když za Voronina přijeli domů, byť jen na krátkou návštěvu, dobře cítili, že se vrátili do „země fíglů“. Úplatky po nich byly vymáhány už na hranicích a následně ve všech institucích, na které se obrátili…

Proč lidé nesnášejí komunisty

Proto tito lidé nesnášejí komunisty. Poté, co se loni změnila vláda, odliv uprchlíků polevil. Podle údajů z prokuratury poklesl v roce 2009 obchod s lidmi ve srovnání s rokem 2008 o 14,3 % a obchod s dětmi o 16 %. Ani úplatky už nejsou tolik vyžadovány, i když je tento jev stále zneklidňující. Někteří emigranti AIE [Aliance pro evropskou integraci, ve vládní koalici od roku 2009] ne úplně důvěřují, ale jsou si vědomi toho, že jinou volbu nemají…

Mnozí by se rádi vrátili domů, ale jen za předpokladu, že budou mít slušné živobytí. Namísto tisícovky eur, kterou si vydělali v Evropě, by se tu museli spokojit s pětistovkou.

Všichni čekají na 28. listopad s kufrem v ruce. Pokud se vrátí komunisté, je velice pravděpodobné, že se z Moldavska stane „země třetího věku“. Pokud zůstanou u moci demokraté a nic se nezmění, dá se emigrační vlna očekávat za několik let. A až odejdou lékaři, pomřou staří lidé velice rychle. A kdo tu pak zbude?

Emigrace

Méně EU, více Ruska

Podle listu Adevărul žije v zahraničí tři sta tisíc až jeden milion Moldavanů, což představuje víc než čtvrtinu obyvatelstva země. „Jejich dlouhodobě oblíbenou destinací je Evropská unie, kde si mohou měsíčně vydělat, i když pracují na černo, nejméně 500 eur,“ vysvětluje rumunský deník. „Cesta do země EU je ale drahá, stojí zhruba 2 630 eur.“ Ty je třeba investovat zejména do prostředníků, kteří migrantům shánějí víza do Schengenu.

EU s cílem zarazit tento příliv „nabídla Moldavsku finanční pomoc ve výši 3 miliony eur určenou na vytvoření pracovních míst pro občany, kteří se vrátí zpět do země“. Projekt, kterého se účastní dvanáct států EU, má trvat tři roky. Naopak Rusko, které přijde každoročně o milion aktivních osob, moldavskou emigraci podporuje, dodává Adevărul. „Každým rokem přichází do Ruska za prací přibližně 500 000 Moldavanů.“ Sezónní pracovní imigraci usnadňuje společná ruština a absence vízové povinnosti mezi oběma zeměmi.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma