EU si pořizuje „hlídací psy“ s mléčnými zuby

Sedmadvacítka se poučila z celosvětové finanční krize a 7. září schválila vytvoření evropských úřadů pro dohled nad bankami, pojišťovnictvím a trhy. Avšak, jak upozorňuje deník De Standaard, nedala jim k dispozici prostředky, aby mohly jednat opravdu rázně.

Zveřejněno dne 7 září 2010 v 15:31

„Už žádný další Fortis.“ S touto myšlenkou v hlavě 27 ministrů hospodářství a financí 7. září schválilo „historickou dohodu“ o posílení finančního dohledu. Tato dohoda počítá s vytvořením tří nových evropských úřadů, které budou vykonávat finanční dohled. Ale umí tito „hlídací psi“ v případě potřeby i kousat?

„Zajisté umí,“ ujišťuje Karel Lannoo, předseda evropského think-tanku Centre for European Policy Studies (CEPS) a kritický pozorovatel evropské finanční politiky. „V mnoha ohledech se jedná o historickou dohodu, která nám umožní učinit velký krok kupředu.“ Ale co se má vlastně změnit? Proveďme si rekapitulaci.

1. Silné stránky

Vůbec poprvé budou existovat tři evropští arbitři – jeden pro banky, další pro pojišťovny a jeden pro finanční trhy – kteří v případě neshod s národními supervizory budou moci zasáhnout a o sporu rozhodnout.

Jejich existence je nezbytná, jak to již ostatně dokázal případ banky Fortis, která byla v roce 2008 téměř znárodněna. Nizozemí a Belgie tehdy braly v potaz především svoje vlastní zájmy, což bylo dost významným způsobem překážkou při operacích na její záchranu. Na papíře vlastně neexistovala žádná závazná dohoda. Od 1. ledna 2011 budou věci vypadat jinak.

Newsletter v češtině

Evropský systém radarových obrazovek a varování se mimo jiné zavede i pro systémová rizika. Čtvrtý evropský hlídací pes tak bude muset sbírat data u všech bank, burz a pojišťovacích společností. Na evropských finančních trzích, kde napočítáme více než 14 bank, které udávají výroční bilanci vyšší než miliardu euro, tak konečně budou zjištěna rizika. Šéfem této nové Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) se k velké nelibosti Britů stane Jean-Claude Trichet, prezident Evropské centrální banky (ECB).

Cílem systému je svým způsobem zajistit, aby se tito „noví evropští hlídací psi“ nezaobírali národními finančními supervizory jen v době krize. Tlak se bude muset udržovat i mimo krizová období. Pokud národní supervizor nebude respektovat evropskou legislativu, tak Evropa bude moci zasáhnout. „A pokud se významná část aktivit odehrává mimo zemi původu – příkladem může být investiční divize Deutsche Bank, která sídlí v Londýně – tak dozor bude moci být přidělen i do jiné země,” prohlašuje Lannoo.

Dočasně bude možný i zákaz toxických finančních produktů. Nové evropské kontrolní orgány budou moci tuto otázku projednat u Evropské komise, která bude muset včas upravit legislativu.

2. Slabé stránky

„Existuje riziko, že na pořádný dohled nad evropskými bankami nebudeme mít k dispozici dost lidí a finančních prostředků,“ varuje Lannoo. „Nové orgány budou muset zajistit provedení obrovských dodatečných kontrol, ale nebudou pro to mít dostatečné personální zajištění. Jejich financování jinak postrádá i přehlednost.“

Na papíře to vypadá, že Evropa vyzbrojuje své bankovní hlídací psy ostrými tesáky, ale ve skutečnosti to jsou spíše jen mléčné zuby. Jeden příklad: prozatím se do nových úřadů počítá pouze s 40 až 50 zaměstnanci. To je výsměch. Jen pro srovnání: britský Úřad pro finanční služby (FSA) zaměstnává 3 000 osob. Nové evropské orgány by navíc měly být operativní už za několik měsíců. „To je nemožné. ECB měla na záběh sedm let,“ dodává s povzdechnutím Lannoo.

Jinak členské státy mají na žádost Britů k dispozici právo veta, jež mohou uplatnit u jakéhokoliv rozhodnutí nových orgánů evropského finančního dohledu, které „by mohlo mít dopad na státní rozpočet.“ Tím pádem Evropa nemůže členským státům přikázat, aby do nějaké banky v potížích nalily miliardy.

3. Příležitosti

Vzhledem k tomu, že financování z velké části zajišťuje Evropská komise, budou platy evropských supervizorů mnohem vyšší než mzdy jejich národních protějšků. „Což se s ohledem na kvalitu kontroly může ukázat jako rozumné,“ dodává Lannoo.

Za tři roky se většina opatření přehodnotí. „Budeme tak mít možnost přidat dodatečné kompetence, jako evropskou kontrolu finančních derivátů, bezhotovostní platební styk či účetnictví.“

4.Hrozby

Dopad veta s odvoláním na rozpočet je možná mnohem významnější než se původně myslelo a také daleko diskutabilnější. Kdy je vlastně možné prohlásit, že nějaké opatření má dopad na státní rozpočet země? Britové se vetem chvástali už včera. „Klíče od Bank of England jsme nedali,“ psal list Financial Times. Avšak Karel Lannoo to jako problém nevidí. „V případě neshody, bude tím, kdo rozhodne, stejně nakonec Evropa.“

Pohled z Londýna

Nová hrozba pro City

Postoj britského tisku vůči evropským dohledovým orgánům, které schválil Brusel, je spíše kritický, byť má mít agentura pověřená kontrolou bankovního sektoru své sídlo v Londýně. Dvě zbylé budou v Paříži a ve Frankfurtu, upřesňuje Daily Telegraph, který zdůrazňuje, jak důležité je pro Velkou Británii hájit zájmy City. Londýn se totiž tak jako obvykle obává, že „moc sklouzne“ do Bruselu, poznamenávajíFinancial Times, podle nichž se budoucí evropská legislativa týkající se financí naroubuje na tento „skelet“. FT dává rovněž najevo „obavy“ z „odlišnosti kultur panující mezi Londýnem a burzovními místy typu Paříže či Frankfurtu“. Ty Londýn podezřívá z toho, že ho chtějí u příležitosti reglementační změny připravit o jeho podíl na trhu.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma