Na první pohled se s výjimkou současného protestního hnutí [od konce února probíhají ve velkých chorvatských městech demonstrace za odstoupení Jadranky Kosorové a její vlády, která je obviňována z korupce a špatného řízení země] vše točí kolem Evropské unie. Všechny pohledy se upírají na Brusel a na zprávy, které odtamtud přicházejí. Ovšem pouze na první pohled.
Vyjma médií a vysokých politických představitelů se o vstup země do EU zajímá jen málokdo. Většina chorvatských občanů bojuje s krizí a existenčními problémy a vzkazům přicházejícím z Bruselu věnuje asi tolik pozornosti jako loňským sněhům.
Viděno jejich pohledem se jednání odehrávají v jim nedostupné sféře a oni toho o nich mnoho nevědí a ani nechtějí vědět. Na cestě vstupních rozhovorů ztratila Evropská unie občany, kteří by se o ně zajímali.
Záležitost s Evropou trvá už příliš dlouho
Proč? Určitě proto, že celá tahle záležitost s Evropou trvá už hodně dlouho. Většina mladých lidí, kteří dnes demonstrují v ulicích, si už nevzpomíná ani na záhřebský summit [na němž se v roce 2000 sešly západní balkánské státy a EU], ani na Stabilizační a asociační dohody či na okamžik, kdy Chorvatsko předložilo kandidaturu na vstup do EU [v únoru 2003].
Na této dlouhé cestě stálo tolik překážek a pokoření – ať už to byl hon na generála Gotovinu [v březnu roku 2005 EU oddálila otevření vstupních rozhovorů do doby, než bude tento generál obviněný z válečných zločinů zadržen a předán Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii], spor se Slovinskem o ekologicko-rybolovnou zónu (ZERP) či blokování chorvatských vstupních rozhovorů Slovinskem [v letech 2008-2009 se země přely o vymezení námořní hranice v oblasti Piranského zálivu] – že už jsme tak trochu pozapomněli, kde jsme začali, ale i kam vlastně máme dojít.
Po deseti letech reforem a různých opatřeních jsme se ocitli v hluboké a bolestné krizi. Tím spíš, že poslední rok či dva z Evropy nepřicházejí žádné dobré zprávy. Stačí se podívat, co se děje v Řecku, Irsku, Portugalsku nebo ve Španělsku.
Občany ale ještě víc než vnější faktory odrazuje chování chorvatských politických elit. Naši politici ve snaze být evropštější než Evropané v Bruselu dokázali, že jsou za dosažení „strategického cíle“ ochotni zaplatit jakoukoliv cenu.
Evropské unie mají dost už i eurooptimisté
Když k tomu dodáme, že mnohá nepopulární vládní opatření neměla se vstupními rozhovory ani s podmínkami k přijetí, které si kladla Evropa, nic do činění, přestože se tak tvářila, nelze se divit, že dokonce i mnozí eurofilové jsou nyní znechuceni samotnou myšlenkou Evropské unie.
Svůj díl odpovědnosti nesou i média. Od začátku jednání s Bruselem uběhlo už pět a půl roku a stále tu neexistuje skutečná, argumenty podepřená debata o pozitivních a negativních aspektech vstupu do EU.
Unavení dlouhou cestou a vyčerpaní krizí a ztrátou důvěry stojíme nyní na konci cesty a nevíme nic o cíli, který nám je prezentován coby realita bez alternativy.
Nyní, kdy je ukončení vstupních rozhovorů na dosah ruky [konec června, pokud vše dobře dopadne, viz níže] a kdy do referenda o Evropské unii zbývá pouhých pár měsíců, čelíme otázce, na kterou budeme muset brzy odpovědět: „Jste pro nebo proti vstupu Chorvatska do EU?“
Jak si vláda představuje toto referendum, které je prvním referendem od vyhlášení nezávislosti Chorvatska? Jak vysoká bude účast? A bude-li vysoká, nechopí se občané příležitosti, aby nahlas řekli, co si myslí o stávající vládě a opozici, které znají bezpochyby lépe než evropský projekt?
Budou ti, kdo strhali a na veřejných místech pálili vlajky HDZ (Chorvatské demokratické společenství, vládnoucí strana), SDP (opoziční sociálně demokratická strana) a Evropské unie, chtít nyní tyto strany a Unii ztrestat? Přetrvávající pohrdání vlády vůči občanům týkající se nejdůležitějšího rozhodnutí posledních dvaceti let jasně vypovídá o stavu chorvatské demokracie.
Rozšiřování
Přístupové rozhovory ve slepé uličce
„Špatné znamení“, soudí Jutarnji list v reakci na krátkou návštěvu José Manuela Barrosa v Chorvatsku, během níž předseda Evropské komise nesdělil datum ukončení vstupních rozhovorů, přičemž ale zároveň nevyloučil konec června, termín, který je považován za „ambiciózní“. Maďarské předsednictví EU se domnívá, že zpoždění v rozhovorech, které se stále zadrhávají na kapitole soudnictví, „zpochybňuje důvěryhodnost celého procesu rozšiřování“.
Podle vídeňského listu Die Presse je „pravděpodobnější“, že uzavření vstupních rozhovorů a podpis příslušné smlouvy budou odloženy na říjen a vstup Chorvatska do EU na rok 2013.
Evropská komise kritizovala již ve své březnové bilanci o postupu prací nedostatečné pokroky Chorvatska v oblasti boje proti korupci. Problematicky se jeví 7 kapitol z 33, zejména pak kapitola týkající se soudnictví, poznamenává Die Presse. Podle průzkumu, který zveřejnil Jutarnji list, „většina Chorvatů vstup země do Evropské unie podporuje (56 % je pro, 37 % proti), a to navzdory projevům euroskeptismu během demonstrací“ v posledních týdnech. 63 % dotázaných soudí, že se EU zachovala v procesu přistoupení země k Unii k Chorvatsku „nespravedlivě“, zatímco 23 % dotázaných má za to, že podmínkám, jež si klade Brusel, nelze nic vytknout.