"Jadranko, odejdi" : Demonstrant požaduje odstoupení chorvatské premiérky, Záhřeb, 28. února 2011

Evropa, no a?

„Jste pro anebo proti vstupu země do EU?“ Obyvatelé Chorvatska by měli na tuto otázku odpovědět do konce roku. Ovšem vzhledem k mnoha překážkám, jimiž je přístupová cesta lemována, se Chorvaté o Evropu, kterou si spojují s diskreditovanými elitami, přestávají zajímat.

Zveřejněno dne 12 dubna 2011 v 14:43
"Jadranko, odejdi" : Demonstrant požaduje odstoupení chorvatské premiérky, Záhřeb, 28. února 2011

Na první pohled se s výjimkou současného protestního hnutí [od konce února probíhají ve velkých chorvatských městech demonstrace za odstoupení Jadranky Kosorové a její vlády, která je obviňována z korupce a špatného řízení země] vše točí kolem Evropské unie. Všechny pohledy se upírají na Brusel a na zprávy, které odtamtud přicházejí. Ovšem pouze na první pohled.

Vyjma médií a vysokých politických představitelů se o vstup země do EU zajímá jen málokdo. Většina chorvatských občanů bojuje s krizí a existenčními problémy a vzkazům přicházejícím z Bruselu věnuje asi tolik pozornosti jako loňským sněhům.

Viděno jejich pohledem se jednání odehrávají v jim nedostupné sféře a oni toho o nich mnoho nevědí a ani nechtějí vědět. Na cestě vstupních rozhovorů ztratila Evropská unie občany, kteří by se o ně zajímali.

Záležitost s Evropou trvá už příliš dlouho

Proč? Určitě proto, že celá tahle záležitost s Evropou trvá už hodně dlouho. Většina mladých lidí, kteří dnes demonstrují v ulicích, si už nevzpomíná ani na záhřebský summit [na němž se v roce 2000 sešly západní balkánské státy a EU], ani na Stabilizační a asociační dohody či na okamžik, kdy Chorvatsko předložilo kandidaturu na vstup do EU [v únoru 2003].

Newsletter v češtině

Na této dlouhé cestě stálo tolik překážek a pokoření – ať už to byl hon na generála Gotovinu [v březnu roku 2005 EU oddálila otevření vstupních rozhovorů do doby, než bude tento generál obviněný z válečných zločinů zadržen a předán Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii], spor se Slovinskem o ekologicko-rybolovnou zónu (ZERP) či blokování chorvatských vstupních rozhovorů Slovinskem [v letech 2008-2009 se země přely o vymezení námořní hranice v oblasti Piranského zálivu] – že už jsme tak trochu pozapomněli, kde jsme začali, ale i kam vlastně máme dojít.

Po deseti letech reforem a různých opatřeních jsme se ocitli v hluboké a bolestné krizi. Tím spíš, že poslední rok či dva z Evropy nepřicházejí žádné dobré zprávy. Stačí se podívat, co se děje v Řecku, Irsku, Portugalsku nebo ve Španělsku.

Občany ale ještě víc než vnější faktory odrazuje chování chorvatských politických elit. Naši politici ve snaze být evropštější než Evropané v Bruselu dokázali, že jsou za dosažení „strategického cíle“ ochotni zaplatit jakoukoliv cenu.

Evropské unie mají dost už i eurooptimisté

Když k tomu dodáme, že mnohá nepopulární vládní opatření neměla se vstupními rozhovory ani s podmínkami k přijetí, které si kladla Evropa, nic do činění, přestože se tak tvářila, nelze se divit, že dokonce i mnozí eurofilové jsou nyní znechuceni samotnou myšlenkou Evropské unie.

Svůj díl odpovědnosti nesou i média. Od začátku jednání s Bruselem uběhlo už pět a půl roku a stále tu neexistuje skutečná, argumenty podepřená debata o pozitivních a negativních aspektech vstupu do EU.

Unavení dlouhou cestou a vyčerpaní krizí a ztrátou důvěry stojíme nyní na konci cesty a nevíme nic o cíli, který nám je prezentován coby realita bez alternativy.

Nyní, kdy je ukončení vstupních rozhovorů na dosah ruky [konec června, pokud vše dobře dopadne, viz níže] a kdy do referenda o Evropské unii zbývá pouhých pár měsíců, čelíme otázce, na kterou budeme muset brzy odpovědět: „Jste pro nebo proti vstupu Chorvatska do EU?“

Jak si vláda představuje toto referendum, které je prvním referendem od vyhlášení nezávislosti Chorvatska? Jak vysoká bude účast? A bude-li vysoká, nechopí se občané příležitosti, aby nahlas řekli, co si myslí o stávající vládě a opozici, které znají bezpochyby lépe než evropský projekt?

Budou ti, kdo strhali a na veřejných místech pálili vlajky HDZ (Chorvatské demokratické společenství, vládnoucí strana), SDP (opoziční sociálně demokratická strana) a Evropské unie, chtít nyní tyto strany a Unii ztrestat? Přetrvávající pohrdání vlády vůči občanům týkající se nejdůležitějšího rozhodnutí posledních dvaceti let jasně vypovídá o stavu chorvatské demokracie.

Rozšiřování

Přístupové rozhovory ve slepé uličce

„Špatné znamení“, soudí Jutarnji list v reakci na krátkou návštěvu José Manuela Barrosa v Chorvatsku, během níž předseda Evropské komise nesdělil datum ukončení vstupních rozhovorů, přičemž ale zároveň nevyloučil konec června, termín, který je považován za „ambiciózní“. Maďarské předsednictví EU se domnívá, že zpoždění v rozhovorech, které se stále zadrhávají na kapitole soudnictví, „zpochybňuje důvěryhodnost celého procesu rozšiřování“.

Podle vídeňského listu Die Presse je „pravděpodobnější“, že uzavření vstupních rozhovorů a podpis příslušné smlouvy budou odloženy na říjen a vstup Chorvatska do EU na rok 2013.

Evropská komise kritizovala již ve své březnové bilanci o postupu prací nedostatečné pokroky Chorvatska v oblasti boje proti korupci. Problematicky se jeví 7 kapitol z 33, zejména pak kapitola týkající se soudnictví, poznamenává Die Presse. Podle průzkumu, který zveřejnil Jutarnji list, „většina Chorvatů vstup země do Evropské unie podporuje (56 % je pro, 37 % proti), a to navzdory projevům euroskeptismu během demonstrací“ v posledních týdnech. 63 % dotázaných soudí, že se EU zachovala v procesu přistoupení země k Unii k Chorvatsku „nespravedlivě“, zatímco 23 % dotázaných má za to, že podmínkám, jež si klade Brusel, nelze nic vytknout.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma