Zpráva Automobilový průmysl
Demonstrace zaměstnanců společnosti Opel v Antverpách (Belgie), 23. září 2009 (AFP)

General Motors zařadil zpátečku

Rozhodnutí General Motors nepostoupit německou filiálku Opel rusko-kanadskému konsorciu Magna-Sberbank, tak jak si to přál Berlín, vyvolalo v Evropě rozporuplné reakce. Zatímco se Německo zlobí, jinde panuje názor, že zásah německé vlády do celé záležitosti byl přinejmenším nevhodný – i když ostatní země přiznávají, že by bývaly reagovaly stejně.

Zveřejněno dne 5 listopadu 2009 v 16:28
Demonstrace zaměstnanců společnosti Opel v Antverpách (Belgie), 23. září 2009 (AFP)

Pro německou vládu je to velice špatný začátek, poznamenává Süddeutche Zeitung, který připomíná, že čerstvě znovuzvolená kancléřka Angela Merkelová se tuto zprávu dozvěděla při návratu z Washingtonu, kde měla projev před Kongresem. „Ohromení v letadle“ zesměšněné vlády, píše mnichovský deník.

Tageszeitung vyzdvihuje instrumentalizaci kauzy Opel v německé volební kampani: „Němci, údajně otevření světu, ukázali nejhorší tvář: Američané? Zlí turbo-kapitalisté. Italové? Napomádovaní trhovci, kteří si dělají zálusk na německé dotace. Ostatní Evropané se svými automobilkami Opel? Ti jsou nám ukradení. To, co nás zajímá, je německá zaměstnanost.“ Frankfurter Allgemeine Zeitung si ještě přisazuje a mluví o „neúspěšné politizaci“ dohody GM-Magna, za kterou stojí kancléřka, která si vzala do hlavy, že se bude míchat do tržní ekonomiky.

Ohromeny jsou i další evropské státy: „Amerika překvapuje Evropu,“ píše La Tribune, která připomíná, že podniková rozhodnutí jen vzácně rozpoutávají „tolik politických a diplomatických reakcí v tolika zemích“, od Berlína přes Madrid a Brusel až po Moskvu. Podle francouzského hospodářského deníku vzbuzuje největší obavy hromadné propouštění.

Co horšího, poznamenává La Vanguardia, „chladná strategická odhodlanost Washingtonu neumožnit německou operaci kontrastuje s evropskými zmatky, kdy si každá země v boji o přežití svých podniků hledí jen vlastních zájmů a vykazuje naprostou absenci nějaké nadnárodní vize“. „Důvodem takové špatné reakce Evropanů je přízrak Vilvoordu, uzavření velké továrny Renault v Belgii v roce 1997“, spojené se zrušením 3 000 pracovních míst, vysvětluje La Tribune. Proto také „na evropském kontinentu dojde k mobilizaci proti GM,“ předpovídá list La Libre Belgique, který v zemích, kde má Opel své automobilky, očekává velké demonstrace.

Newsletter v češtině

„V marném boji? – Vlámsko rovněž povstalo, aby hájilo zájmy antverpské továrny,“ která představuje 600 pracovních míst a jejíž budoucnost je ohrožena. Hlavní důvod rozhodnutí GM souvisí s ruským trhem, který by si chtěli Američané zachovat pro sebe, píše v De Morgen analytik zabývající se vlámským automobilovým průmyslem Vic Heylen. „Pro GM bylo nemyslitelné přenechat trh konsorciu Magna/Sberbank, které do středu svého obchodního plánu staví ruský trh“.

Španělé jsou optimističtější: automobilka Opel nedaleko Zaragozy by se neměla čeho bát, míní Público, podle nějž „Figueruelas zlepšuje své postavení v nevyhnutelném restrukturalizačním procesu automobilek Opel v Evropě“. Viceprezident GM v Evropě Enrico Digirolamo deník ujistil, že se tato automobilka stane „klíčovým článkem“ v budoucí evropské strategii GM.

ItalskáLa Stampa poukazujena to, že GM přišel se svým oznámením shodou okolností ve stejnou dobu, jako se objevila zpráva o obnově činnosti jeho konkurenta, značky Chrysler, kterou letos odkoupil italský konstruktér Fiat. La Stampa, která je hlavním deníkem Fiatu, jehož nabídku na odkoupení Opelu Berlín přehlížel, si vychutnává odvetu a soudí, že „GM dobře udělal, když drží nad Opelem kontrolu“.

Financial Timesse pak domnívají, že „rozhodnutí GM je pro evropský automobilový průmysl prospěšné“. Podle londýnského hospodářského deníku „Německo udělalo všechno pro to, aby zabránilo nezbytné restrukturalizaci sektoru, jehož nadvýroba představovala chronický problém“ a pro nějž „by měla krize hrát roli katalyzátoru, urychlujícího nevyhnutelné strukturální změny“.

„Dohoda [mezi GM a Berlínem] je v rozporu s obchodní logikou: belgický investor RHJ, kterého v danou chvíli GM upřednostňoval, nabízel za Opel 3,2 miliard euro. Ale Magna se z pohledu Berlína a jeho přání, aby se rušení pracovních míst odehrávalo proporčně větším dílem v jiných evropských státech, jevila příhodněji. Tato velice drahá ochrana zaměstnání narušuje výrazným způsobem ducha jednotného evropského trhu.“ Protopodle listu Handelsblatt„nesmí politika a odbory klást v obrodném procesu Opelu další nepřekonatelné překážky“. Rzeczpospolita se nakonec domnívá, že „se věci vrátily do normálu. I kdyby měl Opel zkrachovat, byla by to chyba trhu, nikoliv politiky.“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma