Plenta v jedné sofijské volební místnosti během parlamentních voleb z 12. května 2013.

Generální zkouška na rok 2014

Nová úřednická vláda, která byla představena 27. května, hraje po nejasném výsledku parlamentních voleb do karet socialistům. Tento výsledek bude mít vliv na celou EU, stejně jako další tuzemské volby, které proběhnout před volbami do Evropského parlamentu v příštím roce.

Zveřejněno dne 27 května 2013 v 15:47
Plenta v jedné sofijské volební místnosti během parlamentních voleb z 12. května 2013.

V době, kdy autor psal tento článek, zůstávala otázka budoucí bulharské vlády po nerozhodném výsledku voleb, které se konaly 12. května, stále nedořešena. Ve hře je mnoho, a to nejen pro naše sousedy na jižním břehu Dunaje, ale i pro celou EU.

To proto, že bulharské parlamentní volby byly jakousi generálkou na příští evropské volby. V každém případě budou mít velký vliv na složení parlamentu, který rozhodne o budoucnosti Evropské unie.

Volby do Evropského parlamentu v roce 2014 znamenají pro evropské občany novinku: velká evropská politická uskupení budou moci poprvé navrhovat kandidáty na post předsedy Evropské komise (EK). Půjde o první volby od podpisu Lisabonské smlouvy, která dala zákonodárnému shromáždění v Bruselu a Štrasburku větší pravomoci. Účinky jsme již částečně pocítili, například v intenzivnějších jednáních, která mezi Parlamentem a Radou probíhají ohledně celé řady otázek, z nichž největší mediální pozornost vyvolal evropský rozpočet na období 2014-2020.

Prim bude stále hrát Evropská rada

Hlavní roli bude při nominaci šéfa Evropské komise i nadále hrát Evropská rada. Ta se však bude muset rozhodnout v souladu s výsledkem voleb do Evropského parlamentu. Pokud tak neučiní, jí navržený kandidát nebude mezi europoslanci schopen získat povinnou většinu. Je proto důležité vědět, kdo bude v Evropské radě zastupovat Bulharsko. Na rozdíl od Rumunska totiž Bulhary reprezentuje jejich premiér, a nikoliv prezident, ačkoliv i ten je volen občany přímo. Která evropská politická rodina získá bulharský hlas při zasedání Rady, jež navrhne budoucího předsedu Komise?

Newsletter v češtině

Zatím se zdají být favority socialisté, jelikož předseda bulharského parlamentu Mihail Mikov vyšel právě z jejich řad. Mohli bychom proto očekávat parlamentní většinu seskupenou kolem socialisty Sergeje Staniševa, ale neukvapujme se. Nesmíme zapomenout, že Stanišev je zároveň lídrem [Strany evropských socialistů, PES]. Právě z tohoto důvodu je pro socialisty v sázce opravdu hodně. Říká se dokonce, že na výsledku jednání v Sofii bude záviset kandidatura Němce Martina Schulze, bývalého předsedy Evropského parlamentu a šéfa skupiny Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), na předsedu Komise. Nicméně evropští socialisté by měli k oslavám důvod jen tehdy, kdyby jejich kolegové opravdu vyhráli.

Komise ovlivňuje domácí politiku

Bulharští socialisté totiž u volebních uren nezvítězili. Získali pouze 27 % hlasů, o tři procenta méně než strana bývalého premiéra Bojka Borisova, který na začátku roku ze své funkce odstoupil. Stanišev je proto v podstatě nucen uzavřít mír, tedy vyjednávat o sestavení nové vlády.

Ačkoliv je pravda, že pro Martina Schulze jsou bulharské volby a jejich důsledky důležité, o volbách u něj doma v Německu to platí dvojnásob. Pro šéfa evropských socialistů totiž bude prakticky nemožné kandidovat na předsedu Komise, pokud jeho strana nebude v jeho vlastní zemi součástí vládnoucí koalice. (S ohledem na momentální situaci si lze drtivé vítězství SPD v německých parlamentních volbách jen stěží představit.)

Samozřejmě i pro Bukurešť bude volební rok 2014 důležitý. Čekají nás volby do Evropského parlamentu i domácí prezidentské volby. Na podzim by navíc mohlo proběhnout referendum o změně ústavy. Rumunská politická krize v létě 2012 ukázala, do jaké míry má Evropské komise na domácí politickou scénu vliv. Strany, které mezi sebou v Bukurešti bojují, proto nakonec otázka, kdo na postě jejího předsedy zasedne, nenechává tak úplně lhostejnými.

Nová vláda v Sofii

Socialisté povedou tým technokratů

Socialisté, kteří skončili ve volbách 12. května na druhém místě, jmenovali na post premiéra bývalého ministra financí Plamena Orešarského. Dosluhující předseda vlády, konzervativec Bojko Borisov, neměl dostatečnou podporu v parlamentu a na funkci rezignoval.
Orešarský by měl dnes představit kabinet složený z technokratů, který má zemi vyvést z politické a hospodářské krize. Zítra bude o důvěře vládě hlasovat parlament, píše 24 Chassa. Koalici socialistů a Hnutí za práva a svobody (DPS), která zastupuje muslimskou menšinu, chybí k absolutní většině v parlamentu jedno křeslo. Orešarský spoléhá na podporu nebo abstenci poslanců jiných stran.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma