Foto: Teo Dias.

Hluché volání přes Dunaj

Povinnost používat na veřejnosti slovenštinu, kterou nedávno odsouhlasila Bratislava, ostře kritizuje Budapešť coby vážný zásah do práv maďarské menšiny. Zatímco se oba sousedé navzájem osočují z imperialismu, vyzývá maďarský týdeník Heti Világgazdaság Evropskou unii, aby zarazila nacionalismus bující na Slovensku.

Zveřejněno dne 31 července 2009 v 14:29
Foto: Teo Dias.

Metoda připomíná Ceauşescuovu minoritní politiku: od nynějška bude muset každý maďarský lékař mluvit se svým maďarským pacientem slovensky, i když si to žádný z nich nepřeje. Stejně tak absurdní je povinnost moderátora kulturní akce opakovat své bonmoty i ve slovenštině, přestože je publikum ze 100 % maďarské.

Proti nepokrytě maďarofobnímuzákonu se jednohlasně postavily všechny maďarské parlamentní strany. Po vzoru Chomejního či talibanské náboženské policie zastávají nyní vedoucí představitelé Bratislavy funkci „jazykové policie“. Ironií dějin je, že „etnický fundamentalismus“ slovenských politických představitelů kopíruje nejhorší příklady dřívějšího maďarského nacionalismu.

Pod svrchovanou mocí svaté koruny maďarské se nikdy nesetkám s jiným národem než maďarským,“ prohlásil kdysi Lajos Kossuth (1802-1894) [člen uherského sněmu prosazoval protivídeňskou politiku, později vůdce maďarské revoluce 1848 a následně prezident]. Jeho krátkozraká politika způsobila, že válka za nezávislost skončila neúspěchem. Tím, že Habsburkové využili v roce 1848 právě Kossuthova šovinismu, se jim podařilo poštvat etnické menšiny proti Maďarům. Maďarští politici se pak místo snahy o podporu federativní autonomie snažili udržet centralistické struktury, což vedlo v roce 1920 ke ztrátě dvou třetin maďarského území [viz Trianonská smlouva].

Zákon nahrává maďarským extremistům

Newsletter v češtině

Nacionalismus založený na etnických kritériích a násilné asimilaci, který rozvíjejí naši sousedé, je stejně tak omezený. V dnešní době moderní demokracie je taková nacionalistická politika, řízená touhou po odplatě za rány utržené před půl druhým stoletím, neudržitelná. Přesto se praktikuje. Co se týče Evropské unie, ta zatím jen vrhá káravé pohledy a chabě se ujímá role rozhodčího, zatímco evropští extremisté bedlivě sledují, co se děje v Bratislavě. „Když to projde tam, tak to projde i jinde,“ myslí si určitě. Projde to s přistěhovalci i s náboženskými menšinami. Se všemi, které nemají v lásce. V Maďarsku nahrává slovenská jazyková cenzura straně Jobbik [krajní pravice].

Zákon rozdmýchává etnickou demagogii a podněcuje extremisty k tomu, aby oděli své diskriminační uvažování do justičního hávu. Otázkou je, proč slovenské politické špičky vůbec vyvíjejí takovou aktivitu. Vždyť z hlediska ekonomiky patří jejich stát mezi premianty. Tak proč tedy? No právě proto. Přicházíme na to, že osekávání sociálních dávek a restrukturalizace celého sytému přináší nesmírné oběti. Nacionalistická demagogie se na Slovensku objevila proto, aby uvolnila napětí. „Když je v sociálním státě méně chleba, přidejme trochu nacionalistického tyjátru,“ tak zní recept na slovenskou politiku.

Pokud Evropská unie nezvýší hlas, stane se z mladého slovenského národa mladý delikventní stát, což by mohlo vehnat do krvavé slepé uličky jak Slováky, tak Maďary. Protože tam, kde kvetou pogromy, hnijí plody ekonomické prosperity.

POHLED ZE SLOVENSKA

Nejsme Uhersko

Jazykový zákon, který má „ochraňovat" slovenštinu, schválený 17. července prezidentem Ivanem Gašparovičem, je dalším podnětem vášnivého konfliktu obou břehů Dunaje. „Každý občan Slovenské republiky, má právo se domluvit státním slovenským jazykem na slovenském území,“ řekl premiér Robert Fico deníku SME. Ten tak reagoval na ostrou kritiku zákona maďarského parlamentu a Strany maďarské koalice (SMK), která ve slovenském parlamentu hájí práva maďarské menšiny žijící na jihu země.

Zásah Maďařů do slovenské legislativy pobouřilo slovenské politiky. „Fico: Jazykový zákon nezrušíme, už nejsme v Uhersku,“ píše SME. „Maďarské politické strany by byly nejradši, kdyby se Slováci na jihu Slovenska museli naučit maďarsky, aby tam mohli žít,“ řekl Fico bratislavskému deníku. Jeho slova podpořil i ministr kultury Marek Maďarič, jenž zákon navrhl s politováním konstatuje, že „maďarská politika zůstala zaseknutá v devatenáctém století“, kdy Slovensku diktovalo Uhersko.

Zatímco slovenský jazykový zákon rozděluje obě země, sdružuje vědce z celého světa. „Tento zákon poškozuje nejen Maďary ale i Slováky“* míní slovenská lingvistka, která spolu s pětisty vědci podepsalapetici Mezinárodní akademie věd v Budapešti. Pro ně je zákon „jazyková absurdita,“ píše SME. Zákon se netýká jen maďarštiny podtrhuje Aktualne.cz : „Ze Slovenska zmízí Popcorn a fast food.“*

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma