Vyberte si jazyk
Členové maďarské krajně pravicové strany Jobbik koncem března hlídkovali v jedné vesnici, aby zabránili „cikánské kriminalitě“. Vláda Viktora Orbána to spokojeně ignorovala. Událo se tak koncem března v době, kdy EU vyzvala členské státy, aby ve prospěch integrace 10 až 12milionové evropské romské menšiny činily konkrétní opatření...
Kdybychom si odmysleli středověký kostel a vinné sklípky zahloubené do úpatí kopce, podobala by se obec Gyöngyöspata všem ostatním maďarským vesnicím: radnice z dob komunismu, samoobsluha Coop, opečovávané zahrádky, na kterých raší první hyacinty a zablácené ulice romského ghetta.
A přesto se v této lokalitě s 2 850 obyvateli ležící hodinu cesty na severovýchod od Budapešti odehrálo něco, co mělo vliv na budoucnost Evropy. Krajní pravice zastoupená stranou Jobbik (v dubnu 2010 se dostala do parlamentu s 16,8 % hlasů, ale podle průzkumů její preference klesají) si z Gyöngyöspaty udělala laboratoř proti „cikánské kriminalitě“. Její členové zde dnem i nocí hlídkovali za podpory řady místních obyvatel, kteří jim po dva týdny poskytovali stravu a střechu nad hlavou.
Poslanec Gábor Vona, předseda Jobbiku, zde 6. března za přítomnosti 1 500 příslušníků polovojenských milic pronesl svůj projev. Většina účastníků měla na sobě černou uniformu organizace Szebb Jövoert (Občanské sdružení pro lepší budoucnost), která funguje legálně pod pláštíkem vesnických sebeobranných milicí. Dostavili se i agresivní jedinci v maskáčích a s vyholenou lebkou, ozbrojení sekyrami a holemi a v doprovodu pitbulů. V prvních dnech se romské rodiny neodvážily ani poslat děti do školy.
Místní policie nezasáhla, a to ani přesto, že Szebb Jövoert se nápadně podobá Maďarské gardě. Tato polovojenská organizace blízká Jobbiku se v minulosti dopouštěla stejného zastrašování romské menšiny, než ji v červenci 2009 rozpustil ústavní soud. Konzervativní vláda premiéra Viktora Orbána začala reagovat až poté, co milicionáři z místa 16. března odešli z vlastní vůle.
Orbán přitom 15. března při příležitosti státního svátku [výročí uherské revoluce z roku 1848] pronesl v Budapešti projev, v němž vyzdvihl odvahu Maďarů postavit se diktátu zahraničních velmocí, Evropskou unii, které Maďarsko nyní v rámci rotujícího předsednictví předsedá, nevyjímaje. O Gyöngyöspatě nepadlo ani slovo.
V těch dnech se však na místo vydala hrstka vzdorodemonstrantů pod vedením Aladara Horvátha z Hnutí za občanská práva Romů. Mezi nimi byl i pastor Gábor Ivanyi a dva poslanci LMP, malé strany Zelení liberálové (kteří v roce 2010 v parlamentních volbách z 6 000 potenciálních hlasů romských voličů získali jen 314). „Zde jsme hromadně volili Fidesz (Orbánovu stranu, která má v parlamentu dvoutřetinovou většinu), připomíná János Farkas, šéf pětisetčlenné romské komunity v Gyöngyöspatě. Protože nám slíbili práci.“ Rok poté se na míře nezaměstnanosti v Maďarsku nic nezměnilo, jen sociální dávky dostává každá rodina jen jedny. A vláda též snížila rozpočet vyhrazený „autonomním administrativám“ menšin.
Po restituci lesů v roce 1992 nemají Romové právo v nich sbírat houby ani dříví na otop. „Nabídli jsme výměnou za platbu v těchto naturáliích čistění lesních porostů. Vlastníci pozemků to ale odmítli,“ říká Farkas. „Ale my už tu bydlíme pět století, naši předkové bránili tuto krásnou zem před Turky, jsme především Maďary až pak Romy!“
Na vesnicích, jejichž obyvatelé se cítí být ponecháni svému osudu, roste kriminalita. Některé vraždy hluboce otřásly veřejností, jako například ubití učitele, který byl na konci roku 2006 před očima svých dvou dětí v obci Olaszliszka na severovýchodě země zlynčován jen proto, že zpětným zrcátkem svého vozu lehce zavadil o romskou dívku. Jobbik mu nechal postavit pomník. Naopak série smrtících útoků proti Romům, kterou v roce 2009 vedla skupina neonacistů, s nimiž v současné době v Budapešti probíhá soud, obyvatelstvo nerozhodila.
Zdrojem konfliktu v Gyöngyöspatě je zřejmě skutečnost, že Červený kříž v obci zakoupil domy, ve kterých hodlá ubytovat romské rodiny postižené povodněmi z roku 2010. Vyhlídka jejich přestěhování do centra města vyvolala velký odpor. Podle Oszkára Juhásze, předsedy místního sdružení Jobbiku (26 % v parlamentních volbách v roce 2010), obyvatelé napsali Gáboru Vonovi.
Místní vinař Juhász je potomkem jednoho z mnoha rodů řadících se mezi nižší šlechtu. Tyto rody sice nežily o moc lépe než nevolníci, ale cítily se být masem a krví tisíciletých Uher. Nad vstupem do domu má mapu maďarských hranic před rokem 1920. Pro krajní pravici posedlou ztrátou dvou třetin rozlohy státu je porodnost Romů hrozbou. „Od roku 1898 jejich populace vzrostla více než stokrát,“ uvádí Juhász. „Nejsme rasisté, ale politika integrace Romů znamená až příliš často snižování životní úrovně Neromů.“
V sobotu 2. dubna Oszkár Juhász defiloval ve své černé uniformě v ulicích malé obce Hejöszalonty (na severovýchodě země) po boku dalších „maďarských vlastenců“. Den předtím šéf poslaneckého klubu strany Fidesz János Lázár v rozhovoru s novináři zmínil možnost zmírnění legislativy upravující držení zbraní na sebeobranu. Požadavek Jobbiku.
Pohled z Evropy
Komise proti diskriminaci Romů
„Na integraci Romů v členských státech bude dohlížet Evropská komise.“ Tak shrnují Hospodářské noviny program boje proti diskriminaci Romů, který 4. dubna představila komisařka pro spravedlnost a základní práva Viviane Redingová. Komise požaduje, aby každá země přijala novou integrační strategii, která by brala v potaz specifika jednotlivých romských komunit. Redingová u této příležitosti rovněž upozornila na to, že členské státy dostatečně nevyužívají zdroje, které mají k dispozici: Z 2,6 miliard eur přidělených na projekty integrace Romů bylo využito pouze 100 milionů. Většina z 12 milionů Romů žijících v EU je obětí diskriminace, zejména pak v Bulharsku a Rumunsku – takový je závěr studie, která byla provedena v šesti zemích EU (Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Slovensko).
Zpráva uvádí, že základní školu dokončí pouze 42 % romských dětí, zatímco průměr všech dětí v EU činí 97,5 %. Evropská komise klade v oblasti integrace Romů v jednotlivých zemích důraz především na vzdělání, ale rovněž na bydlení, zdravotnictví a zaměstnanost, píší dále Hospodářské noviny. Pražský deník cituje studii Světové banky, podle níž „by plná integrace mohla některým ekonomikám přinést zhruba půl miliardy eur ročně (zhruba 12 miliard korun), protože by zlepšila produktivitu, snížila sociální výdaje a zvýšila příjem z daní“.
Naopak sdružení, která se věnují začleňování romské komunity, se netají zklamáním. Jeden ze zástupců evropské sítě romských organizací ERGO, kterého oslovil bruselský zpravodajský server EUobserver, označil sdělení Komise za neuspokojivé, neboť „nechává na každém členském státu, aby se s diskriminací namířenou vůči této minoritě vypořádal sám, což některé vlády, jako například ta v Budapešti, nemají zrovna chuť dělat“.
