Vyberte si jazyk
Měřeno jakýmkoliv politickým či ekonomickým metrem, Dánsko ze vstupu profitovalo. Příkladů je celá řada: volný pohyb pracovních sil, zboží a kapitálu, vnitřní trh, společná politika životního prostředí, spolupráce v oblasti vědy a inovací, boj proti terorismu a přeshraniční kriminalitě, a to jsme jich zmínili jen několik.
Avšak v těchto krizových letech roste vůči Unii skepse. Řada skeptických pozorovatelů v Dánsku i dalších evropských státech si klade otázku, zda má tento projekt dnes stejný smysl jako dříve.
Reformní země
Za hospodářské problémy ovšem EU nemůže. Důvod prodlužování současné krize spočívá v tom, že některé evropské země mají příliš robustní, drahý a neefektivní sociální stát, který se jim nepodařilo modernizovat. Řada zemí sice provedla reformy, ale změn je obecně vzato příliš a jsou moc malé. Aby bylo možné se z krize vymanit, musí se Dánsko i ostatní evropské státy připravit především na období po krizi. Čím více se zkostnatělé evropské sociální státy zreformují, tím lépe.
V těchto krizových letech doplácejí nejbohatší členské země na laxnost ostatních států. Z tohoto důvodu také ve skupině reformních zemí (mezi něž se Dánsko řadí), které se snaží snižovat své rozpočty a provádět reformy ve snaze dostat se z problémů, panuje nespokojenost. Ta vyplývá především ze skutečnosti, že tyto státy musí platit za škody napáchané druhými. Alternativou reforem je však řecký stav, což znamená přijít o možnost, aby se Evropa stala velmocí jako Spojené státy a Čína.
EU potřebuje podporu
Jak napsal dánský ministr pro evropské záležitosti Nicolai Wammen, existuje řada dobrých důvodů k hlubokému zamyšlení nad způsobem, jak může Dánsko z evropské spolupráce vytěžit co nejvíc. To je důvod, proč požaduje dohodu mezi stranami o evropské politice. Je to správný úsudek, který však musí vyústit v jasnou strategii ohledně způsobu, kterým Dánsko přispěje k tomu, aby byla EU více vidět.
Je tu naléhavá potřeba jednat, zejména proto, že premiérka [Helle Thorning-Schmidtová] vstupuje na scénu s odvážnou iniciativou. Ale snažit se a přicházet s novými myšlenkami musí i velká dánská konzervativní strana Venstre (liberálové). A to s vědomím toho, že celé břímě budou muset nést především dvě největší strany, sociální demokraté a liberálové. Z tohoto důvodu by (sociálnědemokratický) premiér a jeho vyzyvatel, bývalý předseda vlády Lars Løkke Rasmussen (liberál) měli urychleně uzavřít dlouhodobou politickou dohodu o evropské politice Dánska na příští léta. Poté budou moci zahrnout i ostatní proevropské strany.
Rok 2013 bude pro Evropskou unii rokem rozhodujícím a bude třeba, abychom byli jednoduše připraveni. A to s plánem, jak zajistit podporu Evropské unie u občanů a jak nás dostat do jádra Evropy.
