Jazyky národnostních menšin jsou slyšet

Jazykové otázky v Evropě jsou často zdrojem národnostního napětí. Menšinová média jsou často přehlížena, přesto ale hrají důležitou roli.

Zveřejněno dne 14 června 2012 v 12:21

V slovenském tisku se v posledních letech často objevovalo jméno Hedvigy Malinové. Studentka z Horného Mýta byla v roce 2006 napadena dvěma skinheady, kteří ji předtím slyšeli mluvit na veřejnosti maďarsky. Maďarština je na Slovensku menšinovou řečí, kterou používá asi 9 % místní populace.

Skutečné utrpení Hedviky Malinové začalo až po jejím propuštění z nemocnice. Žádný z úřadů totiž její výpověď neuznal za pravdivou. Malinová na útočníky podala žalobu, setkala se však se silným odporem slovenské vlády, která se snažila aféru ze všech sil ututlat. Slovenský maďarsky psaný listÚj Szó proto zahájil vyšetřování a díky vytrvalosti jeho novinářů se mu podařilo přivést místní úřady k rozumu. Za svou reportáž o aféře získal letos na konci května Evropskou cenu pro menšinový tisk.

Špatný vítr vane nejen ze Slovenska. I v jiných zemích východní Evropy jsou národnostní menšiny pod tlakem. A proto mají menšinová média o čem psát. Litva se momentálně snaží násilím asimilovat rozsáhlou polskou menšinu, která v zemi žije. Polská jména jsou překládána do litevštiny, výuka polského jazyka je omezována a menšinová tištěná média mají problémy sehnat prostředky k přežití.

Internetová vydání evropských novin na tom ale nejsou tak úplně špatně. Pomáhají zprostředkovat kontakt mezi členy jazykových menšin žijících po celém světě. V Německu je hezkým příkladem lužická srbština, kterou dnes používá pouze asi 50 000 mluvčích, převážně v pohraničních oblastech mezi Německem a Českou republikou. Jediným deníkem, jenž vychází v lužické srbštině, jsou dnesSerbske Nowiny, které nedávno spustily svou internetovou verzi, a získaly tak velký počet čtenářů mezi Lužickými Srby žijícími jinde ve světě. Deník nabízí i souhrn hlavních článků v oficiálním jazyce, tedy v němčině.

Newsletter v češtině

Redakční politika většiny menšinových publikací v Evropě je, stejně jako v případě švédsky psaného finského deníku Hufvudstadsbladet, vedena snahou být pro čtenáře atraktivním médiem, avšak nevyhýbat se ani kontroverzním tématům. Prioritou je nabízet kvalitní a jazykově precizní reportáže, reportáže o jazyce samotném jsou hned na druhém místě.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma