Vyberte si jazyk
Už zhruba dvacet let se v celé západní Evropě a ve Spojených státech zásadně mění svět práce. Sociologové této proměně říkají „nárůst atypické zaměstnanosti“. „Atypickým“ se tento druh zaměstnání nazývá proto, že už nemá příliš společného s formou práce, kterou se většina Američanů a Západoevropanů živila až do osmdesátých let. Člověk se připravil na povolání, v mladých letech nastoupil do nějaké firmy, čtyřicet let dělal čtyřicet hodin týdně stále stejnou činnost a výdělkem uživil malou rodinu. Kdo ukončil studium, ten měl dobré místo víceméně jisté. A díky bohatě naplněné pokladně důchodového pojištění bylo o blahobytný podvečer života postaráno.
Časy tohoto „normálního zaměstnání“ jsou však minulostí. Od roku 1985 se podíl lidí, kteří mají smlouvu na plný úvazek a na dobu neurčitou, v celé západní Evropě snižuje. Podle studie berlínského Vědeckého centra pro sociální výzkum (WZB) dnes téměř každý čtvrtý občan Evropské unie má buď smlouvu s časově omezenou platností, nebo pracuje jen na částečný úvazek, anebo riskuje takzvanou práci „na volné noze“ – založí tedy „firmu“ skládající se jenom z jednoho člověka.
Celý článek v Respektu čtěte zde.
