Vyberte si jazyk
Kdo říkal, že se v létě nic neděje? V Itálii by vážná politická krize mohla vést k podzimním volbám. Francie diskrétně přijala kontroverzní „Hadopiho zákon” proti internetovému pirátství, německé ministerstvo hospodářství se pokouší sondovat možnosti „selektivní” imigrace, zatímco Bukurešt žádá rumunské emigranty aby se hlavně nevraceli domů, kde na jejich důchody a dávky v nezaměstnanosti nezbývají peníze.
Ani v Bruselu nezahálejí a za praktického nezájmu evropského tisku - který je skutečně na dovolené - začalo platit rozhodnutí o posílené spolupráci v otázce „evropského rozvodu”. Nadnárodní páry si tak budou moct vybrat zemi, podle jejíhož zákonodárství se chtějí rozvést. Méně zvýhodněným párům by také měla být zajištěn větší právní ochrana. Zákon, který ležel pět let u ledu a vztahuje se na 13 % z milionu rozváděných evropských párů, přijalo 14 vlád členských států Sedmadvacítky (Německo, Rakousko, Belgie, Bulharsko, Španělsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Portugalsko, Rumunsko a Slovensko). Takže, když se chce, tak to jde.
Eurostatpřed několika dny oznámil, že počet Evropanů dosáhl půl miliardy. To zejména díky podílu mimo-evropských imigrantů, kteří nyní představují 4 % z celkové populace EU ale též 60 % z jejího každoročního přírůstku. Zatímco pro evropskou ekonomiku (a důchodový systém) jsou přistěhovalci cenným zdrojem, příliš často se stávají volební pákou v rukou demagogických politických vůdců. Proto je nutnost shodnout se v imigračních otázkách na společné evropské regulaci tak naléhavá. Jsou však evropští politici připraveni vzdát se své oblíbené hračky?
Iulia Badea Guéritée
