Jsme na okraji propasti, jen nevíme, zda je před námi, či za námi.

Kam se vydá eurozóna?

V Bruselu panuje politická strnulost, Evropská centrální banka utahuje měnovou politiku, výnosy portugalských, irských a řeckých dluhopisů stoupají: Vyhlídky, s nimiž eurozóna vstupuje na summit naplánovaný na 11. března s cílem vyvést EU ze světové hospodářské krize, nejsou dobré.

Zveřejněno dne 10 března 2011 v 16:38
Jsme na okraji propasti, jen nevíme, zda je před námi, či za námi.

Portugalsko se včera přiblížilo k propasti, když pro získání půjčky s dvouletou splatností muselo souhlasit s téměř 6% úrokem. Výnos desetiletých dluhopisů dokonce na okamžik vystřelil až na 7,8 % poté, co čínská ratingová agentura Dagong zemi snížila rating na BBB+.

„Tyto hladiny úroků nejsou dlouhodobě udržitelné,“ prohlašuje portugalský tajemník pro státní pokladnu a finance Carlos Costa Pina, který vinu za nejnovější vývoj připisuje spíše nedostatku koherentní strategie pro řešení dluhu ze strany EU než neschopnosti Portugalska zvládat úsporná opatření. Costa Pina odmítá výzvy předních portugalských ekonomů k tomu, aby země přijala pomoc od EU a MMF a předešla tak agonii. „Není to odůvodněné. Portugalsko nepotřebuje pomoc z vnějšku, nutně však potřebuje opatření ze strany EU, kterými by se podařilo obnovit důvěru trhů.“

David Owen, manažer oddělení Fixed Income společnosti Jefferies, se domnívá, že překvapivý tah ECB v podobě oznámení zvýšení úrokových sazeb omezil přístup k získání úvěrů a zemi odsoudil k záhubě. „ECB svými kroky zajistila to, že Portugalsko bude muset pomoc nevyhnutelně přijmout. Existují zde jisté paralely s kroky Bundesbanky během krize ERM [Evropského měnového systému] v roce 1992.“ Podle Owena rozehrála ECB s představiteli EU hru s ohněm. Tlačí je k tomu, aby tento měsíc na summitech přicházeli s grandiózními řešeními dluhové krize. Je to nebezpečná hra. „V bezpečí ještě není ani Španělsko. Složený dluh domácností a firem dosahuje 2,5 bilionu euro. To je závratné mnoho,“ upozorňuje Owen.

Návrat k drachmě a soft-restrukturalizace řeckého dluhu

Stále ještě nemáme žádný signál, že by Německo, Holandsko a Finsko souhlasily s rozšířením záchranného fondu (EFSF) natolik, aby se umožnil preventivní výkup dluhopisů nebo aby si tyto státy mohly půjčit na zpětný odkup svého dluhu v rámci jisté „soft-restrukturalizace“. Postoj Německa se zatvrzuje. Spolkové státy se začaly dožadovat slova ohledně všech kroků EFSF. Ministr spravedlnosti Hesenska Jörg-Uwe Hahn prohlásil, že „kategoricky odmítá“ jakékoliv kroky směrem k „Transferunion“, tedy EU, ve které by se dělil dluh či slučovala fiskální politika.

Newsletter v češtině

Koaliční partneři kancléřky Angely Merkelové v Bundestagu sepsali dokument, ve kterém ji žádají, aby odolala jakýmkoliv ústupkům ohledně dluhové unie. I bez toho má malý manévrovací prostor, protože nad záchranným mechanismem EU visí Damoklův meč v podobě dlouho očekávaného rozhodnutí Spolkového ústavního soudu. „EU toho udělá velice málo: Řešení nadiktují trhy,“ prohlašuje Louis Gargour ze společnosti LNG Capital během fóra Euromoney bond. Uvádí, že Řecko se už dostalo do nezastavitelné dluhové spirály, kdy je nuceno vydávat 14,3 % vybraných daní na splátky úroků. Očekává 50% „očesání“ dluhu, které se možná bude inspirovat tzv. Bradyho plánem přijatým po latinskoamerické dluhové krizi.

Řecká krize se vyvíjí od desíti k pěti. Výnosy z desetiletých dluhopisů včera dosáhly 12,78 % a nezaměstnanost v prosinci prudce vyskočila na 14,8 %, což je připomínkou toho, že sociální trauma úsporných opatření teprve udeří. Řecko prochází nejtěžším fiskálním utahováním opasků, které jakákoliv moderní západní ekonomika kdy zažila. V roce 2013 má veřejné zadlužení dosáhnout 150 % HDP, a to i v případě, že země podmínky EU a MMF naplní. „Měli bychom vyhlásit úpadek a vrátit se k drachmě, abychom potrestali predátorské zahraniční věřitele, kteří nás vysáli do poslední kapky krve,“ píše deník Avriani, který má blízko k vládní straně PASOK.

Evropští lídři žijí v paralelním světě

Podobná zlost panovala i včera v Irsku, kde socialistický poslanec Joe Higgins odsoudil „jedovatý koktejl úsporných opatření namíchaný čaroději z Bruselu a Frankfurtu“. Premiér Enda Kenny prohlásil, že Irsko zažívá „tu nejčernější hodinu před svítáním“. Konflikt s Německem ohledně podmínek finanční záchrany Irska zatím bagatelizoval, ale pokud EU odmítne snížit úroky, irská domácí politika by jej mohla donutit vyhlásit neschopnost splácet dluhopisy. George Magnus z banky UBS uvedl, že vedoucí představitelé EU žijí v „paralelním vesmíru“, odkud nevidí, že se hnisající dluhová krize nedá vyřešit, aniž by se šlo ke kořenům a provedla se rekapitalizace bank.

Bez odpuštění dluhu zůstanou periferní členové EMU i nadále zabředlí v hlubokém poklesu. Ovšem EU to nemůže udělat, dokud nebudou věřitelé dostatečně silní na to, aby byli schopni ztráty vstřebat. „Tento sled musí začít bankami, jinak budou hrozit další Lehmani. EU a MMF popírají naprosto vše, co nás historie naučila.“

„Americké banky zvýšily během šesti týdnů vlastní kapitál o 200 miliard, a to se ukázalo jako rozhodující. Pokud to učiní i EU, krize skončí,“ prohlašuje. Ke změně politiky v podobě odlehčení zátěže zadlužených států, včetně snížení výše úroků stanovených Irsku, které mají trestný charakter, vyzývá i eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Avšak konečné slovo ohledně podmínek záchranného mechanismu a zodpovědnost před vlastními naštvanými voliči mají představitelé členských států. Eurozóna zůstává spolkem suverénních států. A v tom je právě zakopaný pes.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma