Kyberdemokracie je potřeba, ale nestačí

Uprostřed hospodářské krize sílí hlasy požadující přechod od zastupitelské demokracie k přímé účasti občanů na správě věcí veřejných, která je v dnešní době možná díky rozšíření internetu. Skvělým příkladem je italské Hnutí 5 hvězd. Oba systémy by se však měly spíše doplňovat, než navzájem vylučovat.

Zveřejněno dne 16 dubna 2013 v 15:42

Italská politická diskuze je v otázce demokracie silně polarizovaná: na jedné straně jsou tací jako Hnutí 5 hvěz, kteří navrhují kyberdemokracii, která by omezila roli poslanců na pouhého vykonavatele vůle lidu. Na straně druhé stojí zastánci zastupitelské demokracie v podobě, v jaké ji známe v Itálii v posledních desetiletích, a kterou považují přes všechny její nedostatky za nejlepší z možných systémů.

Tyto rozpory je však nutné překonat a uvolnit cestu novým myšlenkám. Ty nejperspektivnější formy budoucí demokracie je totiž nalézají jinde. Ještě předtím, než se budeme zabývat budoucností, zaměřme se na několik poznatků, které nám umožní lépe pochopit kontext.

První poznatek: Italové už dlouhá léta hodnotí politické strany jako ty vůbec nejhorší instituce. V průzkumech veřejného mínění jim důvěru pravidelně vyjadřuje méně než 10 % občanů. Tato zneklidňující čísla, ovšem neznamenají, že by Italové zavrhovali stranický systém jako takový. Zkrátka a dobře nechovají sympatie ke stranám v jejich stávající podobě. Strany však ještě z této krize legitimity, kterou navíc prohlubuje nárůst volební neúčasti, nevyvodily žádné ponaučení.

Druhý poznatek: strany stále mají obrovskou moc a skutečný monopol na veřejný život, přičemž odpor proti nim dosahuje vrcholu a postrádají legitimitu, které se těšily v dobách, kdy měly velký počet členů.

Newsletter v češtině

Třetí a poslední poznatek: globalizace od 70. let setrvale snižuje schopnost demokracie dohlížet na ekonomiku, což vede k všeobecnému nárůstu nerovnosti.

Zkrátka a dobře není nic překvapivého na tom, že má řada občanů dojem, že žijí v netransparentním politickém systému, v němž je o jejich hlas zájem jen během voleb – a to jen v rámci politické nabídky, na níž nemají žádný vliv. Je to demokracie, kterou bychom mohli označit za „slabou“.

Demokratizace digitální revoluce

Zatímco je demokracie na ústupu, probíhá další proces, a sice demokratizace digitální revoluce, která se zprvu týkala jen vyspělého světa a posléze se rozšířila na zbytek planety.

Lidé vybavení počítači začali stále více využívat technologii pro komunikaci, organizaci, vyjadřování názorů, informování se a spoustu dalších věcí. V dnešní době jsou miliony lidí – vzhledem ke slabosti demokracie – schopny si zajišťovat informace samostatně. Usilují o účast na rozhodování a transparentnost. Jejich online aktivity tvoří roztodivnou směs, která se sice leckdy nedokáže vyvarovat povrchnosti či paranoi, ale zároveň svědčí i o významu velkého množství občanů, kterým nechybí zdravý kritický smysl. Tito občané touží vrátit se k pramenům a samostatně přemýšlet o velkých společenských tématech. Internetová fóra po celé Evropě jsou toho důkazem. Z těchto výměn názorů si můžeme leckdy tropit posměch, ale vlastně se nijak moc neliší od těch, z nichž se zrodila modernita, od anglické revoluce.

Avšak zatímco stále více občanů využívalo internet k vyhledávání informací, debatám a organizování se, politické strany změny probíhající u milionů potenciálních voličů (především těch mladých) ignorovaly – a velká část z nich je stále ignoruje.

Ostatně politické strany, které se střídaly u moci nepochopily, že zavedení nových nástrojů přímé demokracie do institucí představuje prioritu. Jinými slovy v době, kdy internet hrál v životě občanů stále větší roli, byl jeho vliv na politiku stále zanedbatelný.

Tato stranická liknavost vedla ke zrodu – nejprve v omezeném okruhu lidí, posléze ve stále širších společenských vrstvách – zájmu o přímou kyberdemokracii. Stranický systém, považovaný za netransparentní, do sebe zahleděný a často zkorumpovaný byl svědkem nárůstu přímé demokracie, považované za nadřazenou demokracii reprezentativní.

Nepřetržitá demokracie

Přesto se kyberdemokracii uplatňované na početné skupiny osob, jako celý stát, kritika zdaleka nevyhýbá. Kritika – často oprávněná – italského politického systému především nesmí zapomenout na to, že zásadním předpokladem pro existenci demokracie je politická aktivita, jak napsal v roce 1963 Bernard Crick ve svém dnes už klasickém díle In defence of politics. Předpokladem založeným na cnostech jako opatrnost, smířlivost, kompromis a schopnost přizpůsobit se.

Druhou kritikou je rozdíl mezi neustálými průzkumy veřejného mínění a volbami: demokracie vyzývá k vyváženosti, nestrannému hodnocení všech pro a proti, schopnosti dávat smysl a řád stanoveným strategiím. A konečně třetím úskalím je digitální propast: na internet nemá přístup každý druhý Ital. Ve většině případů jde o sociálně znevýhodněné osoby, jako jsou starší občané a rodiny nekvalifikovaných dělníků. Jejich vyloučení není přijatelné.

Je tedy lepší se zamyslet nad tím, jakými prostředky by šlo posunout zastupitelskou demokracii k určité více participativní podobě, k tomu, co bychom mohli nazvat slovy Stefana Rodoty, „nepřetržitou demokracií“. Návrhy v tomto ohledu rozhodně nechybí a dokonce se s nimi úspěšně experimentuje. Kromě nepřetržitého dialogu mezi voliči a jejich zastupiteli, jsou to lidové porady i débats publics* [veřejné debaty] na francouzský způsob či participativní rozpočty (viz známá zkušenost z Porto Alegre), poradní průzkumy veřejného mínění navrhovaná Jamesem Fishkinem, referenda bez kvóra a povinné projednávání návrhů zákona předkládaných občanskými iniciativami parlamentem. Či dále na evropské úrovni občanská iniciativa, novinka zavedená Lisabonskou smlouvou.

Strany by měly tyto návrhy brát v potaz a zkoušet je uplatňovat i na sobě, dříve než je na místní, národní a evropské úrovni odmítnou. Jinými slovy: ze stávající krize nevyvede ani přímá kyberdemokracie, ani lpění na statu quo, nýbrž postupný vývoj – pod vedením do hloubky reformovaných stran (či stran zcela nových) – od zastupitelské demokracie k jejím více participativním formám. Zhostí se někdo tohoto úkolu?

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma