Chrysostomos II. v březnu 2013 v Nikósii.

Kyperský patron Chrysostomos II.

Hlava kyperské pravoslavné církve a podnikatel spravující obrovské hmotné dědictví. Kyperský patriarcha, který se nebojí zasahovat do politiky ostrova zmítaného krizí. Setkání s klíčovou postavou kyperského politického života.

Zveřejněno dne 28 června 2013 v 16:01
Chrysostomos II. v březnu 2013 v Nikósii.

Kyperský patriarcha Chrysostomos II. je hlavou pravoslavné církve na malém ostrově ve Středomoří zmítaném v historické hospodářské krizi . Bez okolků zasahuje i do politického dění.
Na konci března byl Kypr nucen přijmout evropský záchranný plán výměnou za poskytnutí pomoci v hodnotě 10 miliard eur a pustit žilou bankovním účtům nad 100 tisíc eur ve dvou největších bankách v zemi. Sotva kyperský prezident Nikos Anastasiadis plán schválil, prelát už žádal hlavu ministra financí a guvernéra centrální banky. Během prezidentské kampaně církevní hodnostář ale jasně vysvětlil, proč upřednosťňuje Anastasiadise.
Jeho blaženost Chrysostomos, „archiepiskop Nové Justiniány a celého Kypru, se vyjadřuje ke všem politickým tématům. Duchovní je totiž především podnikatel v čele velmi bohaté církve.
Udržuje také nadstardantní vztahy s Moskvou. Je nepřehlédnutelnou postavou a možná i tou nejvlivnější osobností na ostrově.

„Jdete za patriarchou?” ptá se pobaveně taxikář Panikos v jedné z ulic staré Nikósie uvnitř benátského opevnění. „Dávejte si pozor na prsteny,” upozorňuje a dodává: „Církev je nesmírně bohatá! Je to mafie!"

Patriarcha byznysmenem

Duchovní přijímá návštěvy v paláci postaveném v neobyzantském stylu s elegantními arkádami z padesátých let letech minulého století. Na dvoře je umístěna socha Makariose III., Chrysostomova předchůdce a prvního prezidenta nezávislého Kypru z roku 1959.

Onoho rána Chrysostomos II. přijímá návštěvník v prosté modré sutaně. Rukáv s červeným lemem nechává vyniknout impozatním zlatým hodinkám. Za brýlemi s tenkými obroučkami vystupuje jiskrný pohled a vřelý úsměv.

Newsletter v češtině

Ohledně záchranného plánu a drakonických opatření, které se prezident Anastasiadiis snaží zmírnit, má biskup jasný názor. „Tuto situaci vytváří Německo, MMF a ECB, které trestají Kypr.” Pocit nespravedlnosti sdílí mnoho lidí, kteří viděli, jak jejich úspory ze dne na den vyletěly komínem.

Církev pomáhá nejchudším. Otevřela lidové jídelny. Nechává národ, aby těžil z jejího bohatství. Jen je z toho cítit obchod. Ve skutečnosti totiž rozsáhlá kancelář arcibiskupa Chrysostoma se svými šanony a jednacím stolem připomíná kancelář majitele velkého podniku.
Kyperské církvi nestačilo, že je bohatým vlastníkem půdy, stala se největším akcionářem pivovaru vyrábějícího kyperské pivo Keo a vlastní také podíl v třetí největší bance v zemi Hellenic Bank. „Nevzdáme to,” ujišťuje arcibiskup. „Řekli jsme vládě, ať na to nesahá,” dodává a pokyvuje při tom usměvavě hlavou. Církev vlastnila také pět procent akcií v Bank of Cyprus, největší kyperské bance, která nyní prochází restrukturalizací.

Nadstandartní vztahy s Moskvou

Církev si pronajala [letovisko] Paphos za 1,5 milionu eur ročně. Na 50 tisíc metrů čtverečních mají ruští investoři postavit hotel. S Ruskem udržuje nadstandartně dobré vztahy. Chrysostomos se to ani nesnaží zakrýt. A tak vypráví, že když minulá vláda chtěla požádat Moskvu o prodloužení splátky půjčky v hodnotě 2, 5 miliardy eur, kterou Kypru poskytla v roce 2011, „sjednal si v Evropě schůzku s ruským patriarchou, který se šel přimluvit přímo k Putinovi. Prezident Christofias měl volat Putinovi hned, ale volal až o čtrnáct dní později. To se Kremlu nelíbilo,‟ vypráví.

Stejně jako jeho ruští pravoslavní bratranci je Chrysostomos „velkým nacionalistou”, tvrdí jeden zahraniční pozorovatel. Realitní bublina a růst v posledních letech přilákaly na řeckou část ostrova 100 tisíc přistěhovalců - Rumunů, Bulharů, Filipínců a Pákistánců. Místních obyvatel je tu 800 tisíc. „Všichni to jsou děti Boží, nechci, aby odešli,” říká arcibiskup a vzápětí dodává: „Ale kdyby tu nebyli, místní by měli práci.”

Církev, která odolává všemu

Jak si vysvětlit neustálé zasahování do politiky? Chrysostomos se rozčílí: „Církev dává najevo svůj názor, protože je tu už dva tisíce let.” Podle tradice vznik církve sahá ke svatému Barnabáši, Kristovu současníkovi, který překročil malé rameno Středozemního moře oddělující Svatou zemi od ostrova bohyně Afrodity.

„Nepokoušejte se pochopit kyperskou církev se západními odkazy,” upozorňuje Andreas Theophanos, profesor ekonomie na univerzitě v Nikósii, který je zastáncem kontrolovaného odchodu Kypru z eurozóny. „Kypr byl v 15. století pod nadvládou Turků, papež mu nepřispěchal na pomoc, ale požádal, aby se podřídil. Turci se obrátili na patriarchu, který se stal de facto hlavní politickou postavou ostrova. Lidé odevzdali církvi svůj majetek, aby je církev ochránila. A tím zbohatla,” vypráví profesor. „Za to, že zůstal řecký a křesťanský, vděčí ostrov na sto procent církvi,” dodává Chrysostome II.

Nadcházející léta budou pro Kypřany obtížná. Hrubý domácí produkt má v letošním roce podle odhadů Bruselu klesnout o 9 procent. Příští rok vzroste nezaměstnanost na 17 procent. Úsporná opatření, která se zavádějí v Řecku, hrozí i na Kypru. „Všechno se zhroutilo v několika týdnech,” říkají často obyvatelé Nikósie, z nichž někteří přišli ze dne na den o polovinu svých úspor. Všechno se hroutí, kromě církve. Ta je vytesaná do kyperské skály už dva tisíce let.

Bankovní krize

„Kyperský model“ se na Kypr uplatňuje jen těžko

Jak informuje deník Eleftheros Typos, lídři sedmadvacítky 27. června ratifikovali tzv. „kyperský model“, když schválili kompromis o regulaci bankovních bankrotů, na kterém se o den dříve dohodli ministři financí eurozóny. Smlouva počítá s plánem „bail-in“, ve kterém je zásah státu omezen, jako tomu bylo v případě kyperských bank letos na jaře. Tento model však na samotném Kypru vyvolává silnou kritiku, především proto, že se, jak upozorňuje list Cyprus Mail, nevztahuje na družstevní záložny. Ty jsou přitom právě na Kypru „příkladem špatného hospodaření a klientelismu“ a netěší se lepšímu finančnímu zdraví než klasické banky. Navzdory tomu

od státu obdrží 1,5 miliard eur, ačkoliv měly být zachráněny stejným způsobem jako Bank of Cyprus. Nezapomínejme, že je to už potřetí, co stát přispěchá družstevním záložnám na pomoc – udělal to už na konci sedmdesátých a v devadesátých letech.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma