Potvrdí se obavy posledních měsíců a stane se Slovinsko příští obětí bankovní krize? Situace slovinských bank je skutečně znepokojující, ale „OECD a Evropská komise jsou optimistické ohledně schopnosti Lublaně vyřešit problém bez cizí pomoci navzdory prognóze růstu pro letošní rok -2,1 %,“ píše slovinský deník Večer.
Dále pak uvádí, že
Slovinsko nepotřebuje naléhavou pomoc eurozóny, ale musí v nejbližší době provést strukturální reformy, jak zdůraznila OECD ve včera zveřejněné hospodářské zprávě o Slovinsku. V první zprávě z roku 2011 se OECD zaměřila na reformu školství, nyní poukázala na nutnost reformy bankovního systému a restrukturalizace právního státu.
Newsletter v češtině
Skeptičtější Financial Times neváhá přirovnat Slovinsko ke Kypru:
stejně jako v případě Kypru spočívají problémy Slovinska v nestabilním bankovním sektoru. Postkomunistická země banky nikdy zcela neprivatizovala. Ty na sebe vzaly přehnaně vysoká rizika a poskytovaly zvýhodněné zacházení jiným společnostem ve vlastnictví státu. Hospodářská recese odhalila meze preferenčních vztahů mezi politikou a bankami. Toxické úvěry dosáhly 14 % bankovních portfolií, v přepočtu 7 miliard eur. […] Premiérka Alenka Bratušková zdůrazňuje, že srovnání s Kyprem není spravedlivé. Má pravdu: slovinský bankovní sektor převyšuje slovinský hrubý domácí produkt 1,4krát […], zatímco kyperský bankovní sektor převyšuje HDP Kypru 7krát.
V přehledu „menších ekonomik oslabených krizí“ jako Malta, Lotyšsko nebo Lucembursko, který sestavil švýcarský deník Le Temps, „zůstává nejnaléhavějším případem Slovinsko“:
Po kyperské krizi se výnos slovinských dluhopisů vyšplhal 28. března k sedmi procentům. Země potřebuje získat do června miliardu eur ke splacení pohledávek, kterým vyprší splatnost. […] Nová vláda se pod vedením Alenky Bratuškové postavila k bankovnímu problému zpříma. Oznámila rekapitalizaci bank a založení „špatné banky“, která by měla pojmout toxická aktiva v odhadované výši 7 miliard eur. Operovat by měla začít v červnu.