Vyberte si jazyk
„Bude-li Evropská unie nadále podporovat demonstrace, přeruší Libye spolupráci v oblasti nelegální imigrace.“Tak shrnuje La Repubblica obsah vzkazu, který Tripolis adresoval 20. února maďarskému předsednictví EU. Hrozba představuje opravdu důvod k obavám, vysvětluje římský deník, protože kdyby „libyjská hráz povolila, došlo by vzhledem k desetitisícům Afričanů, kteří v Libyi pracují jako otroci nebo jsou tam umístěni v zadržovacích střediscích, k biblickému exodu“.
„Už několik týdnů připravují obchodníci s lidmi se souhlasem místních úřadů k nalodění tisíce zoufalců,“ dodává deník. Italský ministr zahraničních věcí Franco Frattini „očividně doufá, že Kaddáfí opět převezme nad situací kontrolu,“píše la Stampa. Protesty v Libyi podle ministra „nejsou motivovány touhou po svobodě, jako v Tunisku nebo v Egyptě, ale touhou založit islámský fundamentalistický stát,“ a neměly by být tudíž podporovány.
„Evropská unie se rozhodla čelit režimu plukovníka Kadddáfího,“konstatuje Le Temps. „Ministři zahraničních věcí sedmadvacítky, kteří se sešli v neděli [20. února] v Bruselu na večeři věnované především libyjské krizi, vyzvali libyjský režim, aby odpověděl na ‚legitimní‘ požadavky lidu a ukončil krvavé represe proti demonstrantům“. Unie je vůči Libyi „ve velice delikátním postavení“, pokračuje ženevský deník. „Už několik let vystavuje plukovník Kaddáfí svým krajně nerespektujícím chováním sedmadvacítku zkoušce nervů, jako například v případě švýcarských rukojmích v Tripolisu. Ale to, že se jedná o zemi, která je pro Unii velice důležitá z hlediska energetického zásobování a která hraje díky 2 000 km pobřeží a 4 000 km hranic s šesti africkými sousedy klíčovou roli v oblasti nelegální imigrace přicházející ze subsaharské Afriky, z ní činí bombu na evropském prahu.“ Výzvu „k otevřenému a vážnému dialogu“, kterou Catherine Ashtonová adresovala 20. února Tripolisu, nicméně členské země nepřijaly jednohlasně. „Itálie a Česká republika v neděli večer odmítly Libyi ostře odsoudit, a kdyby se situace zhoršila, může sedmadvacítka počítat s horkou debatou,“ píše Le Temps.
