Máme se bát velkého Maďarska?

Nová vláda v Budapešti chce začít rozdávat cestovní pasy Maďarům z okolních států. Slovensko však na nový zákon o dvojím občanství reaguje velmi emotivně. Nový nacionalistický konflikt by mohl destabilizovat EU v jejím celku.

Zveřejněno dne 24 května 2010 v 14:53
Ozdobení národního pomníku během státního maďarského svátku

To, co se v těchto dnech rozehrává v Budapešti a Bratislavě, může skončit velice špatně. Tím, že jih Slovenska nebude Slovenskem, nebo také že na jihu Slovenska nebudou žít Maďaři. Novela zákona o státním občanství, kterou předkládá vítězný Fidesz nového maďarského premiéra Viktora Orbána nedočkavě hned na první schůzi parlamentu, je sama o sobě neškodnou věcí.

Věcí, kterou má velká část států v Evropské unii. Ale ve spojitosti s již ohlášenými plány na vytvoření jednotného národního prostoru a na plné zapojení Maďarů v okolních zemích do politického a ekonomického života Maďarska jde o vysoce výbušnou směs. Nikoli jen směs slovensko-maďarskou, ale výbušninu, která podminovává celou Karpatskou kotlinu a tuto část Evropské unie, pokud ne Evropskou unii jako celek.

Nejde totiž o nic jiného než o využití, či spíše zneužití Evropské unie k překreslení stávajících státních hranic, respektive vlivu Budapešti, který má v plánech Viktora Orbána znovu zasáhnout možná až patnáct milionů Maďarů. Tedy o třetinu víc, než má současné Maďarsko ve svých současných státních hranicích. Mezistátní hranice totiž ztrácejí na své funkci a v rámci Schengenu už teoreticky neexistují.

Situace podobná té v Gruzii

Newsletter v češtině

Místo mizejících hranic mezistátních chce nová maďarská vláda posílit hranice etnické, hranice, které jsou pro Budapešť stále ještě výrazně výhodnější. Nabídnutím maďarských pasů tamním menšinám a zřejmě i umožněním volebního práva v Maďarsku chce Orbán připoutat maďarské menšiny k Budapešti. A vytvořit tak nový status quo, který by z jižního Slovenska, Vojvodiny či části Sedmihradska udělal území, jež by bylo nikoli právně, ale fakticky společně spravováno jak původní mateřskou zemí, tak Maďarskem.

Pokud to někomu připomíná stav, který panoval před gruzínskou válkou, respektive jejím závěrečným dějstvím v létě roku 2008, kdy Oseti a Abcházci už téměř všichni měli ruské pasy, není to náhoda. Rozdíl je, že situace mezi maďarskými menšinami a mateřskými státy má daleko k nevraživosti, kterou se podařilo vyvolat v Abcházii i Osetii, a maďarská armáda se nedá srovnávat nejen s ruskou, ale dokonce ani s rumunskou. (...)

Celý článek na stránkách Lidových novin, čtěte zde.

POHLED Z RUMUNSKA

Rumunsku dvojí občanství nevadí

Podle rumunského ministra kultury Kelemena Hunora je „naprosto normální,“ že maďarská vláda navrhuje přiznat pasy Maďarům žijícím v zahraničí, informuje list Gândul. „Tento projekt jsme dlouho podporovali. Stejně jako Rumunsko uděluje občanství Moldavanům, Maďarsko udělí občanství Maďarům žijícím v Rumunsku,“ dodává ministr za UDMR, stranu maďarské menšiny. Toto opatření, které Budapešť přijala, má „především symbolický význam,“ uklidňuje další rumunský Maďar, poradce prezidenta Traiana Basesca, Peter Eckstein Kovacs, který upozorňuje na jeho „volební“ charakter. List Gândul připomíná, že podobné opatření, v podobě potvrzení o maďarském původu v Rumunsku existuje od roku 2005 a jeho držitelům umožňuje čerpat různé výhody ve vlacích a muzeích v Maďarsku.

Na Slovensku se na tuto iniciativu Budapeště nahlíží úplně jinak, dodává bukurešťský deník. „Slovensko, kde žije více než 700 000 Maďarů nedávno osobám, které by o tento pas chtěli požádat, pohrozilo odebráním občanství. A to navzdory tomu, že takové opatření odporuje evropskému právu.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma